ČNB rozhodla o nejvyšším zvýšení sazeb od roku 1997 kvůli prudce rostoucí inflaci. „Bylo to velké překvapení,“ říká Horská. „Překvapili a nejenom mě, ale nás všechny na trhu, a nejenom na tom  českém, ale i mezinárodním. Protože 1,25 procentního bodu je opravdu růst, který nikdo nečekal,“ řekla k rozhodnutí centrálních bankéřů.

Pokud chce centrální banka opravdu něco ovlivnit, nediví se Horská, že trh překvapuje takovými razantními kroky. „Pouze ta překvapení, která mají schopnost překvapit, jsou ta opatření, která mají největší účinnost. ČNB vyslala jasný signál: Končí éra levných peněz. A myslím si, že to není úplně špatně,“ pokračuje ekonomka.

Původní zdroj ZDE

Česká národní banka tak vyslala jasný signál i českým domácnostem. „Je konec levných peněz a je potřeba počítat s tím, že úvěry včetně úvěrů hypotečních budou dražší. A že možná spotřeba, kterou přes úvěr často realizují, nebude úplně nejlevnější,“ doplnila.

Když se porovnáváme s Evropou či se Spoejnými státy, je podle Horské dobře, že české peníze nebudou levné, tedy s velmi nízkými úrokovými sazbami. „Protože právě nízké úrokové sazby tvoří některé neduhy v naší české ekonomice,“ podotýká.

Mezi zmíněné neduhy řadí například růst cen nemovitostí, které s nízkými úrokovými sazbami spolu s vysokou poptávkou a velmi omezenou nabídkou také souvisí. Do budoucna by zvýšení sazeb mohlo podle Horské růst cen nemovitosti alespoň zpomalit.