„Je zřejmé, jak shrnuje Justin Raimondo na Antiwar.com, že ‚americká válka proti terorismu‘, která započala útokem al-Káidy na americké území, končí tím, že USA vyzbrojují právě ty samé lidi, kteří před 14 lety v USA zabili tři tisíce lidí. Naším nepřítelem už nejsou džihádisté, kteří zničili Světové obchodní středisko a zaútočili na Pentagon, ale nyní jsou jimi Rusové a sekulární syrská vláda spolu s Íránem a Hizballáhem. Během válčení ‚proti teroru‘ jsme změnili strany a americká vláda přešla k nepříteli. Sunnitští fundamentalisté, kteří plní řady syrské opozice, spolu s jejich finančníky ze Saúdské Arábie a Perského zálivu, jsou nyní našimi spojenci. Není to smích Usámy bin Ládina, co slyším z těch nejnižších pater pekla?“ ptá se Spencerová.

Celý text najdete zde

Následně si klade otázku, jak je možné, že Spojené státy spolu s dalšími členy koalice vedou již delší dobu útoky proti Islámskému státu, ale jeho struktura zůstávala neporušená. Co to tedy bylo za útoky? Ropu totiž Islamisté prodávají nerušeně dál a dál získávají finanční prostředky na válku.

V Sýrii tak vidíme dvě strany. Jednu představují Spojené státy podporující radikály proti Bašáru Asadovi, kteří v podstatě nechávají v klidu Islámský stát, a na straně druhé stojí Rusko, které nerozlišuje hodné a zlé teroristy a napadá bez rozdílu všechny, aby pomohli Bašáru Asadovi. Autorka se proto omlouvá všem Syřanům, kteří snad čtou jejich články, za zničující psychopatickou politiku Západu v jejich zemi. „Nejednají mým jménem,“ uzavírá úvahu dáma.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami