Ekolog Blahut mimo jiné také kritizuje dominanci ekonomického myšlení nad ekologickým. Tvrdí, že současná globalizovaná společnost dramaticky ničí zemi a je třeba to změnit. „Existuje jeden didaktický ukazatel, který tuto záležitost nejlépe charakterizuje, a to je ekologická stopa, kterou lidstvo v současnosti vytváří. Číslo, které charakterizuje nejlépe náš tlak na přírodu, stále stoupá, tedy globálně ekologická krize se jednoznačně a objektivně zhoršuje,“ míní Blahut.

Následně vyjádřil nesouhlas, že by nám země patřila, byla naším vlastnictvím. „Z darwinismu vím, že jsme součástí přírody. Příroda je náš mateřský systém, a jestliže se k němu budeme chovat jako tvor nadřazený, tak obracíme přirozený řád věcí,“ míní Blahut, podle nějž bude složité tuto představu změnit. „Doufám, že možné to je, ale čas se krátí,“ uvedl. 

„V každém případě je třeba začít chápat souvislosti jinak. Představa, že nám svět patří, že si s ním můžeme dělat co chceme, je naprosto mylná. Koneckonců, jestliže jedna třída předpokládala, že je nadřazená všem ostatním třídám, vedlo to k dosti zoufalým důsledkům, mluvím samozřejmě o komunismu. Jestliže se jeden národ nebo jedna rasa považovala za vyvolenou nad všemi ostatními národy a rasami. Výsledek byl naprosto katastrofální, jestliže se neoprávněně chápeme jako tvor nadřazený světu a jestliže si vědomky či nevědomky tento program osvojila i současná ekonomie, směřujeme k velkému problému. Proto jsem v podstatě na straně ekologických aktivistů, studentů, kteří stávkují za klima a za budoucnost a snažím se udělat v této věci, co umím,“ zdůraznil Blahut.