190 ademiků České filmové a televizní akademie hlasovalo o 87 hraných, dokumentárních, animovaných a krátkých filmech i televizních dílech, které splnily status cen Český lev. Nejvíce nominací pak získaly s takřka vyrovnaným počtem filmy Krajina ve stínu, Havel a Šarlatán.

Drama Bohdana Slámy Krajina ve stínu je kronikou malé vesnice v pohraničí vláčené dějinami třicátých, čtyřicátých a padesátých let minulého století. Získalo celkem 15 nominací. 

O filmu v minulosti psal například Petr Fischer, někdejší šéfredaktor Českého rozhlasu Vltava. „Film nepůsobí okázale, v jádru je minimalistický včetně pomalu se táhnoucí kamery, která prvoplánově nedynamizuje, jak to bývá dnes zvykem, má-li se na plátně vytvořit drama. Přesto kamera Diviše Marka – Slámovi diváci ji zažili už ve filmech Venkovský učitel nebo Čtyři slunce – vtahuje, jako by právě tou pomalostí rozevírala prostor k empatickému vnímání obrazů z kroniky zapomenutého Schwarzwaldu, etnicky smíchané vesnice na česko-rakouských hranicích,“ popisoval Fischer pro server Aktuálně.cz.

„Poválečné vyhnání Němců spojené s rozsáhlým násilím a zabíjením je v kolektivní české paměti stále citlivým místem odmítání a vytěsňování. Většinou si vypravujeme, jak si Němci začali, takže se nikdo nemůže divit, že jim to Češi po válce podobně nechutně vrátili. Tato úvaha se snaží naznačit, že utrpení lze odlišovat podle národnosti, jako by Němce mučení a vražda bolely méně než Čechy – protože Němci snad ani nejsou lidé. Českoslovenští politici to po druhé světové válce, kdy uplatňovali princip kolektivní viny, říkali téměř otevřeně,“ dodal také Fischer.

Film podle něj nelze brát jako pojednání o dějinách, jež se prošly po lidech a ty jejich kroky dodnes bolí. „Nikdo tady neříká, jak to tenkrát doopravdy bylo. Byť film vychází ze skutečných událostí, nikomu nevnucuje jasný výklad dějin. Bohdan Sláma otevírá dveře k druhým, k jejichž dilematům a utrpení se díky jeho filmové citlivosti mohou snadno dostat všichni. I ti, kdo chtěli navždycky zapomenout, čeho všeho jsme byli schopni,“ zakončil Fischer.

Po 14 nominacích pak shodně získal film režiséra Slávka Horáka Havel, inspirovaný životem Václava Havla a příběh vyprávějící osud léčitele Jana Mikoláška Šarlatán, režisérky Agnieszky Holland. Úspěšně si vedla také televizní minisérie Herec, v režii Petera Bebjaka a snímek Modelář, Petra Zelenky, které získaly od akademiků po 7 nominacích.

Sošku Českého lva pro nejlepší herečku pak v hlavní roli mohou v březnu získat Jana Plodková za film Bábovky, Anna Geislerová za roli ve filmu Havel (hrála Olgu Havlovou), Jenovéfa Boková za výkon v minisérii Herec, Magdaléna Borová za roli ve filmu Krajina ve stínu a Tereza Těžká za dokumentární film V síti. V kategorii nejlepší herečka ve vedlejší roli akademiky nejvíce zaujaly: Barbora Seidlová ve filmu Havel, Elizaveta Maximová v minisérii Herec, Barbora Poláková a Petra Špalková v Krajině ve stínu a Jaroslava Pokorná ve filmu Šarlatán.

V kategorii nejlepší herec v hlavní roli byli do druhého kola nominováni: Viktor Dvořák za hlavní roli ve filmu Havel, Jan Cina za minisérii Herec, Csongor Kassai za Krajinu ve stínu, Kryštof Hádek za film Modelář a Ivan Trojan za snímek Šarlatán. Nominace pro nejlepšího herce ve vedlejší roli za rok 2020 získali: Martin Hofmann za film Havel, Stanislav Majer za Krajinu ve stínu, Jiří Mádl za snímek Modelář a Juraj Loj a Josef Trojan za role ve filmu Šarlatán.

Ceremoniál předávání výročních cen České filmové a televizní akademie, které symbolizují sošky Českého lva, proběhne v sobotu 6. března 2021 od 20.10 hodin v přímém přenosu na ČT1 z pražského Rudolfina.