Alfred Escher žil mezi lety 1819 a 1882 a už za jeho života se mu říkalo „král Alfred“. Na švýcarskou společnost měl tehdy velký vliv a zasloužil se o to, že má jeho země dodnes pověst země bank a železnic. Před nádražím v Currychu stojí jeho velká bronzová socha.

Jenže pod vlivem amerického hnutí Black Lives Matter neboli na životech černochů záleží si i Švýcaři začali klást otázku, zda si Eschrer zaslouží místo mezi švýcarskými velikány. Aktivisté propagující myšlenky BLM upozorňují, že Escher za svého života vlastnil plantáže na Kubě, na kterých pracovali černošští otroci. Na nákupu otroků se prý i sám podílel.

Švýcarsko či městské státy, které se teprve měly stát Švýcarskem, se podílely na stavbě lodí, které z Afriky převezli statisíce otroků. Podle aktivistů z hnutí BLM tak na Švýcarech ulpěla část koloniálních vin, i když sami Švýcaři nikdy žádné kolonie neměli. Vlastnili však podíly v plavebních společnostech převážejících otroky a někteří švýcarští občané pracovali jako strážci otroků.

„Kolonialismus bez vlastnictví kolonií je naší společnou minulostí. Nesmíme před tím zavírat oči,“ poznamenala k tomu starostka Curychu Corine Mauch.

V Curychu se proto vede debata i o tom, zda by nebylo správné sochu Alfreda Eschera odstranit.