V rozhovoru pro server Mediahub.cz Komers konstatoval, že na něj dolehla určitá únava, ale ČT opustil i z „pudu sebezáchovy“. „Obecně šlo ale o to, že si velmi vážím svobody a v ČT jsem si připadal čím dál více nesvobodný. Vážně jsem nechtěl přemýšlet nad tím, jestli to, co někde říkám, se bude líbit mým nadřízeným,“ uvedl.

Mám husí kůži...

Na Kavčích Horách se prý dnes nachází jakési akvárium, v němž si pracovníci televize mohou sami „plavat“, aniž se dostávají do kontaktu s jiným světem. V poslední době tam jsou prý lidé hodně frustrovaní. Komersovi se proto zdá osvěžující, že lidé mimo ČT jsou pozitivněji naladěni, a i když si vždy nemyslí to samé co vy, dá se s nimi normálně komunikovat.

Ve veřejnoprávní televizi je prý dnes všechno těžkopádné, na každé rozhodnutí je třeba tisíc podpisů a nikdo nechce za nic nést osobní odpovědnost. „ČT je ve skutečnosti spíš špatná komerční televize než moderní evropská televize veřejné služby,“ popsal situaci. Na ČT1 vysílají zastaralé Televariaté a na ČT2 se dostanete tak akorát ke starším cestopisům. Suma sumárum pomalu se jako pracovník ČT začínal stydět za instituci, pro kterou pracoval.

„V ČT je to teď samý manažer a platí tam prostě nějaká zvláštní pravidla. Třeba že když někdo někoho nemá rád, tak ten člověk na obrazovku nesmí. S tím jsem se potkal několikrát. Jak je to možné? Takhle přece nemůže veřejnoprávní televize fungovat. Ta patří koncesionářům, ne těm manažerům. Oni nemají právo rozhodovat na základě osobních animozit, zda ten či onen někam smí či nesmí jenom proto, že ho vedení nemá rádo. Narážel jsem na to pořád, a když o tom dnes mluvím, běhá mi pořád husí kůže po těle,“ ošil se dnes již bývalý pracovník veřejnoprávní televize.

Redaktoři jsou moc mladí, a to je problém

Jako člen odborů prý na tyto problémy upozorňoval a jeho někdejší kolegové na ně snad upozorňují i dnes. Ale chybí vůle k řešení problémů. To, co se povedlo za tzv. televizní krize, už by prý dnes nešlo, protože na Kavčích horách převládla „normalizační mentalita“ a zaměstnanci se bojí mluvit. Na Radu ČT prý nemá moc smysl se obracet, protože spíš hájí generálního ředitele. Pokus něco změnit přitom proběhl. Nejvyšší kontrolní úřad mohl mít možnost kontrolovat miliardové hospodaření ČT, ale senát to smetl ze stolu. A to je jen další z řady problémů.

„Taková ČT24 je plná mladých lidí bez zkušeností. Ti, kteří zkušenosti mají či je postupně získali, odcházejí a ta televize je bez jakékoliv snahy udržet pouští. Hlavní věcí je totiž loajalita k vedení. To je základní a prioritní věc, která se vyžaduje, a jakmile má někdo na věci jiný názor a nedejbože ho řekne nahlas, je z něj hned největší nepřítel lidu. No a tahle schopnost kriticky hodnotit vedení přichází se zkušenostmi a věkem, takže pak tihle lidé nakonec na vedení narážejí a odcházejí,“ posteskl si Komers.