Druhý pilíř schválila vláda Petra Nečase v roce 2012, měl zajistit větší zapojení lidí do spoření na dobu, až budou v penzi, následující vláda Bohuslava Sobotky ale druhý pilíř zrušila. „Víme přece dobře, proč jsme ho zrušili. A já jsem na to hrdý. Nechtěli jsme v žádném případě oslabit průběžný pilíř, který je spravován státem, je to nejspolehlivější instituce,“ vysvětloval Zaorálek v pořadu Události, komentáře.

Zaorálek také jako argument pro tehdejší zrušení druhého pilíře zmínil analýzy, které dokládaly jeho nefunkčnost ve světě.

„Kdyby nešlo o tak důležitou věc, cítil bych určité zadostiučinění, ale ne škodolibé,“ navázal na jeho slova Pospíšil, který byl ministrem zahraničí v Nečasově kabinetu. Sociální demokraté a hnutí ANO tehdy podle něj nedali reformě ani šanci, aby se rozběhla.

„Důchodová reforma se stala obětí parlamentní kampaně, byla kritizována, aniž by její zákony byly účinné. Poté, co Sobotka reformu začal kritizovat, aniž by už fungovala, tak se do ní lidé nepřihlásili,“ pokračoval Pospíšil s tím, že je nutné nyní nastavit pravidla tak, aby to nevedlo k oslabování prvního pilíře.

Zděšení nad návratem druhého pilíře vyjádřil i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Už nikdy druhý pilíř, už nikdy vykradení peněz z průběžného systému, už nikdy vrhnutí těchto peněz do soukromého,“ zdůraznil.

Výsledkem by podle něj byl „ožebračený důchodce“. Lidem se podle něj také zapomíná sdělit to, že aby mělo spoření smysl, musí šetřit čtyři až šest tisíc korun měsíčně po dobu několika desítek let.