Přestane se Německo orientovat na výrobu elektromobilů a zaměří se spíše na zbrojní produkci? Ekonomka Ilona Švihlíková se zodpovězení této otázky věnuje ve své přednášce o novém ekonomickém modelu, která je dostupná na jejím profilu na síti YouTube.
„V Německu se dějí velikánské věci. A už jenom z toho důvodu, že jsme sousedem této země, je potřeba vědět, co se to vlastně všechno děje. V Německu dochází totiž k velkým změnám a prolomení tabu, která dříve tvořila integrální součást německé hospodářské politiky,“ říká docentka Švihlíková.
Němci podinvestovali
Upozorňuje na tzv. dluhovou brzdu, která byla velmi dlouho prioritou německé hospodářské politiky, což se odrazilo i ukotvením v ústavním zákoně. „Dluhová brzda byla ukotvena v roce 2009, to byly dopady velké recese, jedné z největších poruch ekonomiky vůbec, někdy se srovnává s velkou depresí. Tak dramatické to nebylo, ale byla to bezesporu velká krize většiny západních ekonomik. A v té době místo investic, místo modernizace ekonomiky si Němci do ústavního zákona dávají dluhovou brzdu. A navíc právě tuhle tematiku dluhu rozšiřují po celé Evropské unii, na rozdíl třeba od Spojených států, které v té době sázejí na politiku úplně jiného typu, na investice atd.,“ zrekapitulovala vznik dluhové brzdy Švihlíková.
Stabilní Německo
Vliv dluhové brzdy na EU byl podle ní bohužel obrovský. „Jak ta dluhová brzda vypadala? Byla tam omezení strukturálního schodku rozpočtu a samozřejmě měla to být dlouhodobá odpovědnost a případně taky dlouhodobá atraktivita Německa jako stabilního prostoru bez masivnějších dluhů, ale ve skutečnosti tahle politika vedla k obrovské míře podinvestovanosti Německa, a to zejména právě třeba ve srovnání s USA, o Číně ani nemluvě,“ vysvětlila ekonomka.
Ukrajina i Trump
Nicméně přijetí dluhové brzy bylo podle ní pro Německo opravdu zásadní. „Bylo to téma, kterým se profilovala Angela Merkelová a všechny vlády, ve kterých byla kancléřkou. Nyní má být prolomení – prý se významným způsobem změnila mezinárodní situace, čímž se myslí zejména vývoj konfliktu na Ukrajině ve spojitosti s Donaldem Trumpem a jeho odlišným pojetím fungování NATO, i když to taky není ještě úplně jednoznačné, koneckonců co je u Trumpa jednoznačné?“ ptá se Švihlíková.
Navzdory volebním výsledkům
Připomněla také, že v Německu byly nedávno volby, ale prolomení dluhové brzdy a zásadní změna německého ekonomického modelu se dojednává ještě v tom starém spolkovém sněmu. „A podívejme se, kdopak tu dohodu dává dohromady: CDU/CSU, vítěz voleb, SPD, velmi pravděpodobný koaliční partner, a Zelení, kteří jsou vždy pro každou militarizaci, která jen může být. Prolomení dluhové brzdy se týká výdajů na obranu, ale pozor, jsou tam zahrnuty také výdaje na tajné služby i na financování jiných napadených zemí, čímž se myslí samozřejmě Ukrajina. Tady se říká, že ty výdaje se budou počítat jenom do jednoho procenta. Cokoliv, co bude nad tím, bude z hlediska dluhové brzdy neviditelné, protože to tak říkajíc škrtneme, abychom mohli více zbrojit,“ uvedla Švihlíková.
Řeky nutili šetřit
Připomněla, že má vzniknout také speciální investiční fond, který se má týkat investic do infrastruktury a klimatické neutrality až ve výši 500 miliard eur z úvěru. „Skutečně nabobtnalé, když porovnáme se zemí, která dříve tak dbala na fiskální disciplínu a nutila Řeky, aby prodávali svoje ostrovy a vlastně je donutila i k tomu, aby zprivatizovali a prodali přístav Pireus, který následně koupila Čína,“ připomněla ekonomka, která hovoří o skutečně významném obratu.
„Samozřejmě že taková politika se musela odrazit také v tom, jak se vyvíjejí německé vládní dluhopisy. Nutně vzhledem k tomu zadlužení, které se rýsuje a s velkou pravděpodobností k němu dojde, se vše projevilo v masivním nárůstu výnosů – 2,9, což je nejvyšší úroveň pro Německo od roku 2011,“ řekla Švihlíková.
Nedomyšlená svěrací kazajka
Němci si podinvestovanost do značné míry zavinili sami nejenom ekonomickou svěrací kazajkou, kterou úplně nedomysleli a ještě nutili dalším zemím, ale také tím, že neinvestovali, a to ani v obdobích, kdy výnosy z dluhopisů byly záporné. „Ano, Německo mělo určitou dobu záporné výnosy z dluhopisů, což byla anomálie, samozřejmě ta už je dnes v období vyšší inflace dávno pryč, ale chviličku jsme to měli i my – Česká republika, když ministryní financí byla paní Schillerová,“ uvedla Švihlíková.
Němci možnosti nevyužili, přestože by se nabízelo v té době uskutečňovat investice, které německá ekonomika se svou chřadnoucí infrastrukturou, nemluvě o dalších sociálních problémech, způsobených migrací, například rozkládající se vzdělávací systém, nutně potřebovala. „Takže v době, kdy si mohla půjčovat velmi levně, tuhle možnost nevyužila z dogmatických důvodů. Nyní z jiných dogmatických důvodů naopak kola půjčování roztočí ve velkém,“ podivuje se ekonomka.
Volkswagen a Číňané
V novém ekonomickém modelu má velký význam hrát Volkswagen. „Koncern Škoda hraje roli, která drží ostatní části Volkswagenu pohromadě, ať už počtem prodaných aut, tržbami anebo koneckonců provozní marží. Volkswagen je vlajková loď německého průmyslu, je to firma, se kterou někdy spojujeme německou ekonomiku víc, než by bylo zdrávo, i když německá průmyslová báze je podstatně širší. Za rok 2024 se situace zhoršila, čistý zisk se propadl o třicet procent, což je nebývalý ukazatel,“ upozornila Švihlíková.
Celá řada problémů souvisí s přechodem na elektromobilitu, slabou poptávkou v EU a silnou konkurencí z Číny, která začíná být v elektromobilitě nesmírně silná. Vsadila na ni někdy kolem roku 2010, kdy si Čína uvědomila, že u tradičních spalovacích motorů evropské země nikdy nedožene, a tak se rozhodla rozvíjet elektromobilitu a velmi dobře se jí v tom daří, jak bylo to vidět i na veletrhu v Barceloně, kde se ukazovaly nové technologie. Zato Volkswagen a další části německého průmyslu mají problémy.
V minulosti už jsme to dělali
„Jak je to vše spojeno s novými úvahami o zbrojení? Významně. Oliver Blume, hlavní manažer Volkswagenu, říká, že je možnost, že by se Volkswagen přeorientoval na vojenská vozidla,“ uvedla profesorka ekonomie a doslovně německého manažera citovala: „V minulosti už jsme to dělali.“
A dodala: „To je pravda. V minulosti už se to dělalo. Volkswagen byl založen v roce 1937, řada jeho projektů byla iniciována přímo na popud Adolfa Hitlera. Volkswagen jako firma byla přímo zapojená do nacistické mašinérie a velmi intenzivně se podílela na průmyslové militarizaci Německa, která byla nedílnou součástí nacistické ideologie,“ zdůraznila Švihlíková.
Připomněla, že koncern využíval i nucenou práci. „Pro nacistické Německo měl důležitou roli. V tomto kontextu věta: ‚V minulosti už jsme to dělali,‘ působí poněkud zlověstně. Vyjádřil se také Armin Papperger, zástupce Rheinmetall, což je významný producent zbraní, jenž už dokonce uvažuje o tom, že některé továrny Volkswagenu, které by jinak asi musely být zavřeny nebo minimálně by v nich byl omezen provoz, by se mohly rychle přeorientovat, aby se staly hlavními zdroji vojenské produkce Německa,“ uvedla ekonomka a ptá se: „Bude to nový německý ekonomický model?“
Podívejte se do kalendáře
Oliver Doerre ze zbrojní firmy Hensoldt řekl: „Měli bychom uvážit, že by se zbrojní průmysl stal ekonomickým motorem Německa.“
Tohle je podle Švihlíkové velmi vážná zpráva, která dokresluje, že Německo v tuhle chvíli zřejmě bude vytvářet nový ekonomický model. A tento ekonomický model má být kombinací zlomení dluhové brzdy, obrovských zbrojních výdajů a zároveň přeorientování firem, které se z důvodů zelené tranzice a konkurence z Číny dostaly do velkých problémů.
„Řešení je podobně jako v minulosti viděno v tom, že motorem Německa bude zbrojní průmysl. Od ukončení té minulosti letos uplyne osmdesát let. Možná se budete chtít podívat do kalendáře, jaký rok vlastně je a jestli si chceme tuhle minulost znovu zopakovat. Budu ráda, když se tento scénář nenaplní,“ uzavřela Švihlíková.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Myslíte si, že Německo zopakuje svou temnou nacistickou minulost?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Naďa Borská
