„OPOZIČNÍ SMLOUVA II. už je tady! … aneb, jak pes s kočičkou vařili dort,“ těmito slovy hodnotí výsledky parlamentních voleb publicista Pavel Černocký a dodává.

„Smíchejme cokoliv od extrémní levice, přes klerikály, pseudokonzervativce, až po euroliberály – a šup, máme tu novou, progresivní vládu. Ještě se nenarodila, a už tu máme spory, a čekají nás nechutné tahanice o ministerská křesla,“ předpovídá Černocký.

Za hloupost se platí. V pirátském táboře to vře…

„Zatím to sice nedávají moc najevo, ale Piráti jsou roztrpčeni na svého koaličního partnera, kterého vytáhli do Sněmovny… a on jim vrazil kudlu do zad. On se ten STAN ani tak moc netajil tím, že svého partnera kroužkováním hodlá prakticky eliminovat. Za hloupost se platí, a hodně. Můj sněmovní ptáček mi do ouška zašvitořil, že to masivní kroužkování vzniklo na základě tajné dohody mezi ODS a STAN. V pirátském táboře to vře… Už se rýsuje skupina členů pirátské strany, kteří budou chtít, aby jejich poslanci tu novou pseudokoalici opustili a odebrali se do opozice. Strana by si měla lízat rány a plánovat nový začátek,“ míní publicista a pokračuje.

„Profesor Fiala a jeho věrní se radují. Zázrakem jim to vyšlo, a tak se nemusí tolik bát volebního, lednového sjezdu. Vnitrostranické ‚Tea Party‘ zřejmě sklaplo, tedy alespoň na čas. Kdo by měl tu odvahu volat po odvolání předsedy, když se mu (snad, pravděpodobně) podařilo stát se premiérem?“ ptá se Černocký a dodává.

„Vítek Rakušan si mne ruce. Získal na úkor svého kamaráda 6x víc parlamentních křesel. No a ti lidovci? U lizu, jako skoro vždy v minulosti.“

Zřejmě přehnané sebevědomí… Chyba! Babiš, Okamura…

„Málokdo očekával, že volby dopadnou tak, jak dopadly. ANO i SPD se zjevně dopustily tragických chyb a tak budou platit. V čem ty chyby byly? Zřejmě v přehnaném sebevědomí. Babiš i Okamura byli přesvědčení, že prostě prohrát nemohou,“ rozvažuje Černocký a podotýká.

„Babiš se choval velmi sebevědomě, vsadil na kampaň proti Pirátům a podcenil formaci SPOLU. Jeho voliči si možná řekli „no máme to v kapse, tak proč se obtěžovat k volbám? Asi uvěřil až příliš předvolebním průzkumům. Tomio Okamura si nedal říci a nezměnil své vystupování. Škoda… Zkušení politici vědí, že je nutné pracovat na svém mediálním vystupování průběžně, a najmout si lidi, kteří jej to naučí. Postupnou změnou chování si lze získat nové příznivce a neztratit část těch původních. Soudím, že velkou chybou byl až příliš nekompromisní postoj k osobě Andreje Babiše. Politika je věcí kompromisů a dohod. Řada lidí tak získala dojem, že se Okamurovi vlastně ani do té vlády moc nechce...“ míní publicista.