Redaktor David Borek hned na úvod konfrontoval prezidenta s jeho výrokem, že pokud by podmínkou vstupu Srbska do EU bylo uznání nezávislosti Kosova, tak by bylo lepší nevstupovat. Redaktora zajímalo, zda si prezident vůbec dovede představit, jak by Srbsko mohlo bez uznání Kosova do EU vstoupit.

Prezident redaktora Borka upozornil, že rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Kosovu mluvila o tom, že Kosovo získá autonomii v rámci Srbska. Postup, který by respektoval mezinárodní právo, tedy podle něj musí být takový, že Kosovo se vzdá své nezávislosti a Srbsko mu pak ústavním zákonem dá autonomii. Ta by podle něj měla být v nejširší možné míře, Kosovo by tedy bylo hospodářsky i organizačně prakticky samostatné, jen by nebylo státem.

„Ne že by bylo obtížné být členem Evropské unie, ale nemůžeme to spojit s otázkou samostatnosti Kosova a Metochie. Za těchto okolností nemůžeme být členy. To by bylo znamením, že Evropská unie o nás nestojí.“

Moderátor Borek se pak prezidenta vyptával, jestli je nastíněná varianta podle něj skutečně reálná. „Kosovo má nezávislost, faktickou, byť neuznávanou celým světem. Je reálné, že by orgány v Prištině přistoupily na variantu, ve které by uznaly volnou, vzdálenou svrchovanost Srbska?“ zajímalo jej.

„Vy mluvíte jako někteří představitelé Evropské unie,“ nezdržel se prezident komentáře k Borkovu vedení rozhovoru. „Ptáte se, co bude říkat Kosovo a Metochie, ale nikdo se neptá, co říká Srbsko,“ poznamenal. Dodal, že pro Prištinu je onou Borkovými slovy „reálnou variantou“ nezávislost. Pro Srbsko je naopak reálnou variantou, že Kosovo nezávislost mít nebude.

„A mýlíte se, když říkáte, že jsou nezávislí. Aby stát existoval, musí být uznán Radou bezpečnosti OSN. A dokud je Rada bezpečnosti v tomto složení, nemůže být Kosovo nikdy uznané za samostatný stát. Sice je pobízeno ze strany některých velmocí k nezávislosti, podporuje se jeho nezávislost, je šířen pocit, že se jedná o nezávislý stát. Ale cesta k nezávislosti Kosova a Metochie je naprosto nemožná,“ trval na svém prezident Nikolič. A všechny, kteří kosovskou nezávislost podporují, pak vyzval, aby si zkusili představit, že se jedná o jejich území.

Moderátor mu na to připomněl, že Kosovo uznala i Česká republika, a zajímalo jej, zda to srbského prezidenta mrzí. Ten však vyjádřil názor, že nálada většiny obyvatelstva i politické reprezentace je proti nezávislosti Kosova. „Česká republika byla posledním, kdo dal souhlas k útoku NATO na Svazovou republiku Jugoslávie v roce 1999,“ připomněl. Občané České republiky podle něj nikdy nezapomněli, jaký postoj měli Srbové v letech 1938 a 1968 a jak projevovali v obou případech solidaritu napadenému Československu a má informace, že mnoho lidí v ČR s uznáním Kosova nesouhlasí.

Madeleine Albrightová proti odpůrcům nezávislosti Kosova, Praha:

„Ale já tomu rozumím. Vy jste byli v prostředí, které tak učinilo. Ale vztahy ve světě se mění. Přicházejí noví lidé, staré elity se hroutí. A především ty, které spáchaly na srbském národě mnoho hříchů. Uvidíme, co přinese nová doba,“ uzavřel s tím, že spolupráce USA a Ruska může světovou politiku zcela změnit.

Moderátora pak zajímalo, jestli by Srbsko přece jen nechtělo vstoupit do NATO, když už i Černá hora, země, která má k Srbsku ze všech balkánských států nejblíže, už je „jednou nohou v NATO“. Prezident Nikolič k tomu připomněl, že Černá hora má k NATO výrazně jiný vztah, už proto, že v roce 1999 směřovalo bombardování NATO prakticky výlučně na Srbsko, nikoliv na Černou horu, která tehdy ještě tvořila se Srbskem společnou Jugoslávii.