Připomíná, že podle zákona, který ji zakládá, je hlavním předmětem činnosti GIBS „vyhledávat, odhalovat a vyšetřovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem je příslušník Policie České republiky, celník, příslušník Vězeňské služby, příslušník inspekce anebo zaměstnanci těchto útvarů. Inspekce také provádí zkoušku spolehlivosti vůči protiprávnímu jednání uvedených příslušníků a zaměstnanců. Navrhuje proti takové činnosti opatření a vydává metodická doporučení pro činnost jednotlivých bezpečnostních sborů.“

Celý text je ZDE

Vznik GIBS byl prý reakcí na to, že policisté prostě nebyli v kárných řízeních vůbec motivováni řešit podezření z trestných činů páchaných svými kolegy a drželi s nimi takříkajíc basu. Úniky nebo přímo prodej citlivých informací do byznysu a médií paralyzovaly samotnou činnost policie. Proto bylo motivací mít silného nezávislého hlídače zcela mimo strukturu policie, který bude hlídat hlídače ostatních (policisty). GIBS byla vybavena velmi rozsáhlými pravomocemi na úrovni tajných služeb. A má i samostatnou rozpočtovou kapitolu se zhruba 270 miliony korun.

GIBS měla být vlivná, ale nebyla

Zlámalová píše, že GIBS sice měla být silná, ale podle všeho nebyla. „Z citlivých kauz ve velkém tekly informace ke vlivným byznysmenům i do médií, ale GIBS nic zásadního nevyšetřila,“ uvádí s tím, že kdyby GIBS skutečně fungovala, je to fakticky nejmocnější složka policie, protože dohlíží na všechny ostatní útvary.

Ředitele GIBS podle zákona jmenuje a odvolává předseda vlády. Když inspekce vznikala, byl ministerským předsedou Petr Nečas a jeho bezpečnostním poradcem Ivan Langer. Do čela GIBS vybrali Ivana Bílka. Zlámalová přiznává, že Bílek nebyl žádné velké policejní eso. „Předtím byl vrchním radou odboru vzdělávání policejního prezídia a náměstkem policejního prezidenta pro uniformovanou policii. Až do roku 2007 býval policejním ředitelem v Trutnově,“ přibližuje jeho profesní životopis.

Babiš chtěl získat přístup ke GIBS jakoukoliv cestou

Podle analytičky si ale obrovskou moc, jíž Bílek disponoval, aniž jí vykonával, od prvního momentu uvědomoval hlavně velký znalec policejních poměrů Andrej Babiš. Od začátku koaličního vládnutí prý tlačil sociální demokraty k výměně Bílka, protože to nebyl jeho člověk. „Tím pádem byl podezřelý. ČSSD ale právě kvůli úpornému tlaku ministra financí nechtěla do vedení GIBS zasahoval a otevírat s Babišem spor o jeho obsazení,“ píše Zlámalová.

Tvrdí, že Babiš chtěl přístup ke GIBS získat jakoukoliv cestou. Zlámalová se to snaží dokázat tím, že začátkem října, tedy jen pár dní před Ištvanovým zásahem z tohoto týdne, navrhuje skupina poslanců ANO v čele s někdejší televizní reportérkou Janou Lorencovou a exministryní spravedlnosti Helenou Válkovou zákon, podle nějž by „zvláštní skupina odborníků“ měla mít právo na GIBS dohlížet a mít přístup přímo do živých kauz, které vyšetřuje. Spoluautorem této novely je i Václav Láska, senátor za Stranu zelených. Dříve byl policistou a také ředitelem detektivní divize bezpečnostní agentury ABL, patřící majiteli někdejší vládní strany Věci veřejné Vítu Bártovi.

Dnes na GIBS dohlíží sněmovní komise, která ale zdaleka tak rozsáhlé pravomoci nemá. Láska navíc upozorňuje, že poslanci nejsou „odborníci“.

Nebezpečné by bylo, kdyby se Babiš pokusil dosadit do čela GIBS svého člověka

Zlámalová pak popisuje řadu dalších souvislostí, z nichž vyvozuje, že epicentrem této kauzy je GIBS a její nevyšetřování trestných činů policie. „Právě sem také nejspíš budou mířit další Ištvanovy kroky,“ předvídá.

Domnívá se také, že v příštích dnech se dá čekat přinejmenším odvolání šéfa GIBS. „Pokud tedy Ištvan rovnou v potenciálně nejmocnějším útvaru policie nezasáhne,“ píše Zlámalová s tím, že zásadní je, co přijde po Bílkovi. „Vysoce nebezpečným scénářem je, že si tam Andrej Babiš pokusí dosadit svého člověka a získá „přístup k informacím“, po nichž tak touží. Optimistickou verzí je, že tam naopak přijde odvážná a důvěryhodná osobnost, která dokáže všechny ty letité vazby policie na byznys a média rozsekat,“ dodává analytička s tím, že taková osobnost by mimo jiné měla prověřit i vztahy Andreje Babiše s ÚOOZ. „Konkrétně s Robertem Šlachtou a vysoce postaveným vyšetřovatelem Markem Foglarem. To si ale žádá skutečně silné a obtížně zpochybnitelné jméno,“ uzavírá Lenka Zlámalová.