„Politici jsou závislí na hlasech voličů, a když voliči říkají, že neziskovky pořád něco chtějí a že jim nic nedávají, hovoří politici obdobně,“ uvedla Válková úvodem pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Zároveň věří, že dojde k protnutí tohoto začarovaného kruhu a dojde tak ke změně.

Neziskovky podle jejích slov suplují služby, které nedokáže stát zajistit. „Neziskovky nepatří mezi oblíbená témata u vlády a pana premiéra. Ale pan premiér velmi dobře ví, jak důležité jsou nestátní neziskové organizace, které poskytují sociální služby,“ poznamenala Válková.

Poukázala i na to, že přibývá mladých, kteří hledají svou sexuální orientaci, a tím, že neseženou pomoc, páchají sebevraždu. „To je další oblast, kde nám nestátní neziskové organizace zachrání životy mladých lidí,“ dodala. 

„Stát je v sociální oblasti přetížený. Podívejte se, jak jsou přetížené OSPOD, jak jsou přetíženi sociální pracovníci. Myslím, že mi každý dá za pravdu, že tyto neziskové organizace jsou potřeba,“ sdělila dále Válková. Následně pak hovořila o Istanbulské úmluvě, kdy se snaží přimět vládu, aby ji ratifikovala. 

„Musí se to odpracovat. Nechci, aby se ratifikovala úmluva, z níž jsou obavy,“ dodala s tím, že ona sama jde krok po kroku ke zdárnému cíli.

Istanbulská úmluva vznikla v roce 2011 a odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Státy se v ní zavazují k uzákonění opatření proti násilným výpadům, k prevenci či k vyčlenění peněz na pomoc obětem i na práci s pachateli. V Česku úmluva vyvolává silné emoce. Podle kritiků, k nimž patří konzervativci či katolická církev, není dokument potřeba a postavil by muže a ženy proti sobě. Podle zastánců by naopak zdůraznil nepřijatelnost násilí a ukotvil poskytnutí pomoci obětem i pachatelům. ČR úmluvu podepsala v květnu 2016. Aby začala platit, mají ji ještě ratifikovat Sněmovna a Senát a podepsat prezident.

Zmocněnkyně přiznává, že sama nejdřív nepatřila k zastáncům úmluvy a měla obavy ze „zavádění genderismu“, než se s ní seznámila. Podotkla, že „kampaň druhé strany“, tedy odpůrců byla zatím úspěšnější. Podle Válkové by se ale mělo rozhodovat podle „argumentů, ne podle dezinformací“. Pomoci by měl i nový překlad, který je přesnější a korektnější, řekla zmocněnkyně. Věří, že pro ratifikaci úmluvy podporu najde.

„Pan premiér (Andrej Babiš z ANO) by byl nerad, abych předkládala jako zmocněnkyně vlády pro lidská práva něco, co potom v Poslanecké sněmovně neprojde... nebudu tak statečná a nepůjdu s něčím do Poslanecké sněmovny, pokud nebudu s velkou pravděpodobností vědět, že nadpoloviční většina poslanců pro to zvedne ruku,“ řekla Válková.

I když zmocněnkyně v dokumentu nevidí žádné neústavní body, úmluva by podle ní mohla případně v ČR projít s doprovodným prohlášením. To by upravovalo, že Česko nebude dělat žádné změny, které by byly v rozporu s českým ústavním pořádkem. Stejně postupovalo při ratifikaci Polsko.

Emoce před rokem rozvířilo ale hlavně tehdejší svatováclavské kázání katolického kněze Petra Piťhy, podle něhož by přijetí vedlo k roztržení rodin, odebírání dětí a deportacím odpůrců do vyhlazovacích táborů. Česká ženská lobby na něj pak podala trestní oznámení kvůli šíření poplašné zprávy.

Policie ročně řeší kolem 6 000 až 7 000 případů týrání v domácnosti. Vykázání násilných lidí z domova, kteří ubližují blízkým, je každý rok kolem 1 300. Ročně se nahlásí asi 600 případů znásilnění. Podle odborníků se oznámí ale jen zlomek činů.