"Putinská elita se vydala cestou posilování suverenity Ruska. Putin je liberál. Zbožňuje uvolněné poměry, které vládnou v Německu či Česku. Jsou mu blízké jako člověku. Nicméně není idiot, ale velký pragmatik, který politicky hraje jakousi hru patriotů. Je to volba mezi životem a smrtí," říká pro ParlamentníListy.cz politoložka Karine Gevorgyan, která zastávala v ruském státním aparátu významné funkce a od roku 2007 vede oddělení politologie čosopisu Východ.

Ohledně propagandy má jasnou pozici: "Mám skvělé vzdělání, protože mě vychovávali jako bojovníka ideologického frontu, který nemá právo prohrát. Proti lhavé propagandě máme systém kontrapropagandy. Jediné, co v ní je zakázano, je lež. Je třeba říkat pravdu, i když někdy třeba ne úplně celou."

Globalizace a Rusko

Jako politoložka se velmi zevrubně zabývala fenoménem globalizace. "Slovo globalizace se stalo populárním po rozpadu SSSR. Zpočátku jsem si říkala, jestli nejde o permanentní trockistickou revoluci. Římský klub přišel v roce 1972 se zprávou Meze růstu a já se ve své práci zamýšlela nad předělem a hranicemi globalizace. Je to hlavně ekonomický termín a jde o globalizaci práce a kapitálu. Ve své sociokulturní podobě je to filosofie postmodernismu a ve sféře politické jde o jasný proces. Jak Henry Kissinger v jednom z rozhovorů otevřeně prohlásil, globalizace v politice je desuverenizace. Prostě ponížení suverenity státu. Československo se rozdělilo mírně a bez problémů, nicméně tím klesla jeho suverenita. V rámci Evropské unie se snížila suverenita Německa, Francie a všech ostatních," říká.

Podle ní globalizace rozpadem Sovětského svazu začala. "V něm existovaly systémy plánování. S rozpadem SSSR zvítězil liberalismus a volný trh, což byl hlavní systém USA. Od té doby se USA jeví jako dominantní velmoc ve světě. Někdo říká, že je to dobře, jiný, že ne, ale já to beru jako fakt. Kapitál ve světě přestal mít hranice. V globalizaci se člověk bere jako homo ekonomikus. Na Zeměkouli se, jak už jsem řekla, staly hlavním globalizátorem USA, ale i ony si uvědomily, že jsou obětí. Zdroje se jim rozletěly po celém světě. Proto Trump tuto politiku přehodnocuje," podotýká.

Ruská politoložka Karine Gevorgyan. (Foto: Jan Rychetský)

Dobývání území

Ohledně potřeby větší suverenity Ruska dodává ještě další námět k přemýšlení. "Z mého pohledu byl Hitler naivní člověk. I kdyby vybojoval všechno to rozsáhlé prostranství do Dálného východu, tak ale nevěděl, jak ho udržet," rozvíjí a k argumentu, že Hitler chtěl, aby mu tam otročili Češi, Rusové a další národy, dodá: "Americký demokrat Lyndon LaRouche v reakci na slova Albrightové o obrovských přírodních zdrojích na Sibiři prohlásil něco ve smyslu: 'Zapomeňte na to. Na Sibiři kromě Rusů nikdo žít a pracovat nedokáže.' Při strašných nacistických pokusech na lidech vydrželi v extrémním chladu Rusové mnohem déle než třeba Norové, kteří jsou také zvyklí na drsné severské podmínky."

Nicméně se netřeba prý bát ani ruské agrese, před kterou tolik varují evropská a americká média či některé think-tanky. A Gevorgyan to říká zcela pragmaticky bez jakýchkoliv emocí: "Pro Rusko není důležitá chudá, ale bohatá Evropa, aby do ní mohlo prodávat plyn a ropu. Rusko nepotřebuje Česko, Slovensko, Polsko či Pobaltí, protože kdybychom vás okupovali, museli bychom vás krmit a prodávat vám plyn za vnitřní ceny. A to nechceme," vysvětluje pro ParlamentníListy.cz.

Putin a Dugin

Sedíme spolu v jedné smíchovské kavárně v Praze a z paní Gevorgyan se valí "tsunami" vlastních názorů na Rusko a svět. "Ruského prezidenta moc dobře neznám. Vím, že má rád děti a zvířata. Putin ale musel nastartovat proces resuverenizace Ruska. Ne, že by to tolik chtěl, ale okolnosti si to vyžádaly. Ta současná podpora Putina a fakt, že bude s nějvětší pravděpodobností opět zvolen ruským prezidentem, souvisí s tím, že Rusové si přejí, aby Rusko pokračovalo v procesu posilování suverenity, což on plní. Jezdila jsem v žigulíku po Rusku a prováděla sociologický průzkum v terénu, který mi to potvrdil. Ostatně resuverenizace se chytily i další země. Jak jinak si lze vykládat Brexit či zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem."