„Východní partnerství nepochopilo, jak postsovětský prostor funguje. Rusové říkají, že zákon je jen pro nepřátele a přátelé mohou vše,“ podotkl při konferenci britský publicista a expert na východní politiku Andrew Wilson. První den pražské konference Václav Havel Evropské dialogy 2015, které se zúčastnilo nespočet vůdčích intelektuálů z celé Evropy, byl v plném proudu. ParlamentníListy.cz byly při tom.

Ježíšova armáda

Podle Wilsona Evropa neví, co bylo dříve, jestli vejce, anebo slepice, a proto vede tak nejasnou politiku. „Španělé bojují na Donbase, aby odčinili svou občanskou válku. Je to nebezpečné jako mínění, že za všechno může Washington,“ řekl v konferenčním sále Centra současného umění DOX v Praze. Druhého panelu konference se ale kromě něj zúčastnili i mluvčí ze států, které mají s Ruskem vlastní nepříjemné zkušenosti.

„Západ má obavy z islámského fundamentalismu, ale už méně z toho ruského. Provokativně ho nazývám ortodoxním džihádem. Na Donbase bojuje hodně donských kozáků, kteří si myslí, že jsou Ježíšovou armádou. Evropa se stará o to, aby nikdo neprohrál. V Rusku ale vládne zvířecí politika, jakási zoo politika. Evropa klade důraz na transformaci práva, ale to samo o sobě nic nezmění. Rusko podle zásad práva nehraje. Rusko ztrácí na atraktivitě, a tak dělá hlavní filozofii z toho, že stojí proti Západu,“ zmínil ukrajinský filozof a esejista Volodymyr Jermolenko s tím, že Euromajdan byl metaforou, kdy se logika dávání postavila tvrdě proti oligarchické logice braní.

Gruzie a Moldávie

„Pro Gruzínce je Evropa symbolem stability a alternativy proti tomu, co nabízejí Rusové. Rusko je korupce a žádná vláda práva. Komunistická ideologie zanikla, ale u vesla jsou stejné elity. Gruzínci chtějí být Evropany. Lidé u nás ale přestávají věřit, že by je Evropa podporovala. Nedošlo k odstarění víz, a tak si lidé myslí, že o ně EU nestojí,“ sdělil o náladách v Gruzii tamní exministr pro evropskou integraci Tornike Gordadze, jenž má i francouzský pas. Také si postěžoval, že sami Evropané nevnímají EU koherentně. Třeba ve Francii jsou prý evropské myšlenky nepopulární a byrokraté nejsou schopni vysvětlit přednosti sjednocené Evropy.

Jeho moldavský protějšek, exministr Julian Groza, se zase svěřil s poznatky ze své země: „EU je unavená například ekonomickou krizí, a tak bere východní partnerství na lehkou váhu. Jsme rádi, že můžeme cestovat od Lisabonu po Vladivostok bez víz, ale po posledních volbách je jasné, že u nás ztrácejí evropské myšlenky na sympatiích. Máme v zemi velkou ruskou menšinu a starší lidé sledují hlavně ruskou televizi. I když vyhrály proevropské strany, socialisté používali plakát s Putinem a dostali se na pětadvacet procent.“ Právě tyto dvě země mají velké zkušenosti s ruskou expanzí. Ruská armáda operuje v moldavském Podněsteří, ale i v gruzínské Abcházii a Jižní Osetii.

Pánek a Pithart

Podle šéfa organizace Člověk v tísni Šimona Pánka musíme být připraveni bránit naše hodnoty. „Jsem optimistický, krize mohou přispět k silnější integraci v rámci Evropské unie, k silnějšímu stanovisku,“ dodal s tím, že je nadějné, jak Německo tlačí Vladimira Putina, aby udržoval určité hranice, což by se v minulosti nestalo. Jak sdělil jeden ze zakladatelů iniciativy Regenerace Evropy, Moritz Hartmann, z průzkumu v Berlíně a Londýně vyplývá, že Evropa při vysvětlování svých nadnárodních hodnot selhala a měla by opět vybudovat mezigenerační mosty.

Jeden z posluchačů diskuse podotkl, že v Evropě žije směska lidí, kteří jsou organizováni třeba na úrovni klanů, ale i na úrovni high-tech společenství. Spotřební společnost prý zabíjí hodnoty a elity ji nejsou schopné oslovit. Jak prohlásil bývalý předseda českého Senátu Petr Pithart, je třeba najít někoho, kdo by dokázal oslovit evropskou společnost. Najít pár charismatických osobností. „Jsme v knihovně Václava Havla, takže můžeme v tomto směru vzpomínat,“ dodal. Evropská identita se podle něj zrodí z příběhu. Ten nesmí být až moc silný, aby to Evropu nezničilo, ale zase musí být natolik silný, abychom si my, Evropané, uvědomili, co jsme schopni obětovat.