Sjezd sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků, zahájil šéf bavorského SL Steffen Hörtler v prostorách augsburgských veletrhů za přítomnosti stovek hostů. Už předtím se ráno otevřelo několik desítek stánků, které představují jednotlivé komunity sudetských Němců a jejich historii nebo třeba lákají na návštěvu regionů České republiky.

Hlavní událostí dnešního dne bude předání nejvyššího sudetoněmeckého ocenění – Evropské ceny Karla IV. Převezme ji vídeňský arcibiskup Christoph Schönborn, který se na území Československa začátkem roku 1945 narodil.

Politický vrchol sjezdu přijde v neděli, kdy s projevem vystoupí nový bavorský premiér Markus Söder. Smíření Čechů a sudetských Němců a zlepšení vztahů mezi Prahou a Mnichovem leželo velmi na srdci už jeho předchůdci Horstu Seehoferovi (oba CSU), který o lepšících se vztazích s Českem hovořil jako o jednom ze svých nejdůležitějších politických úspěchů.

Posun od dříve chladných vztahů byl vidět v posledních letech i na sjezdech sudetských Němců, kde v roce 2016 jako první oficiální zástupce české vlády vystoupil tehdejší ministr kultury Daniel Herman. Loni se sjezdu zúčastnil dokonce tehdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek (oba KDU-ČSL), který ve svém projevu mimo jiné řekl, že přijel na návštěvu ke krajanům.

Letos sice – i kvůli obtížím se sestavením vlády – do Augsburgu žádný z českých ministrů nedorazí, zastoupení zde ale bude mít několik politických stran včetně sociální demokracie, TOP 09 nebo Zelených. Zřejmě nejznámější českou političkou, která se zúčastní jedné z doprovodných debat, je někdejší ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

Česká účast na sjezdu je ale širší – vystupuje zde Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně a z řad veřejnosti má dorazit až tisícovka Čechů. Když bude podle Posselta, měl by se v příštích letech jeden ze sudetoněmeckých sjezdů uskutečnit přímo v České republice. Na tu letos odkazuje i hlavní grafický motiv sjezdu, na němž je na pozadí fotografie Karlova mostu vidět obrys Česka a nápis „Kultura a vlast – základy míru“.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty na tři miliony Němců. Česko-německá deklarace z roku 1997 v této souvislosti hovoří o vyhánění a nuceném vysídlení. Podle česko-německé komise historiků při něm přišlo o život 15.000 až 30.000 Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa. Většinou to byli Židé, které chtěl nacistický režim vyhladit.