Letitá soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Helena Králová asi neměla přílišnou radost, když jí v rámci soudního systému začaly přistávat na stůl případy z takzvané Nagygate. Kvůli svému rozhodování, a nejen v nich, si vykoledovala několik kárných žalob. Zatím byla potrestána srážkou z platu. Budoucnost Králové na soudu pro Prahu 1 je nejistá. Její nadřízený, šéf pražského městského soudu Libor Vávra, naznačuje, že s její prací není vůbec spokojený.

„Z nedbalosti v rozporu se závaznými právními názory odvolacího soudu vyjádřenými v usneseních Městského soudu v Praze hodnotila některé důkazy, a sice výpověď svědka Petra Nečase a obsah zaznamenané telefonní komunikace mezi Janou Nagyovou (později provdanou Nečasovou) a Petrem Nečasem, způsobem jsoucím v extrémním rozporu s rozumným myšlením. Tedy zaviněně porušila povinnost soudkyně rozhodovat na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem a dbát o to, aby její rozhodnutí bylo srozumitelně a pečlivě odůvodněno. A tím ohrozila důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů,“ takto tvrdě vyhodnotil kárný senát Nejvyššího správního soudu rozhodování Králové v jedné z větví takzvané Nagygate. Strhl jí za to z platu 15 procent po dobu jednoho roku. ParlamentníListy.cz verdikt získaly. Kárný senát se přitom nezabýval jen případem, v němž figuruje Jana Nečasová-Nagyová, ale i dalšími.

Dokument ke stažení ZDE

Jsem neovlivnitelná, vzkázala

Sama soudkyně ve svém rozhodování přesto problém nevidí. Jak sdělila kárnému senátu: „Není si vědoma toho, že by opomenula nějaký důkaz vyhodnotit, popřípadě, že by se dopustila takzvané deformace důkazů. V tom smyslu, že z jednotlivých důkazů vyvodila skutkové zjištění, které z nich v žádné možné výkladové variantě nevyplývá a na takto vybudovaném skutkovém základu postavila právní názor, který vedl ke zproštění obžaloby,“ uvedla před kárným senátem ke známé kauze, ve kterém mělo být podle obžaloby zneužito v rámci politických událostí Vojenské zpravodajství. Králová se tedy domnívá, že za to by tedy neměla být „ve smyslu ustálené kárné judikatury“ kárně potrestána.

V odvolacích usneseních městského soudu v Praze podle názoru Králové není závazný právní názor vysloven, přesto kvůli údajnému nerespektování rozhodnutí vyšší instance stanula před kárným senátem. „Sám odvolací soud nenavrhl opakování žádného důkazu, ani provedení důkazu nového,“ konstatovala Králová. Případ údajného zneužití není dosud rozsouzen.

Na konci svého vyjádření soudkyně Helena Králová uvedla, že jí bylo kárným navrhovatelem vytknuto porušení zásady volného hodnocení důkazů v trestních věcech, kvůli kterým byla na ni podána kárná žaloba. „S tímto závěrem však zásadně nesouhlasí, neboť má za to, že kdyby tomu tak bylo, muselo by se jednat o závažné vybočení z logiky projednávané věci, a to se v daných případech nestalo,“ sdělila dále Nejvyššímu správnímu soudu Králová.

K argumentu, že svým jednáním měla narušila důstojnost soudcovské funkce a ohrozila důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů, prohlásila, že s ním nesouhlasí. „Skutečnost, že soudce rozhoduje bez ohledu na to, že je trestní věc velmi mediálně sledovaná a obvinění jsou lidé zastávající vysoké funkce ve společnostech či státních úřadech, naopak vede k upevnění důvěry společnosti v nezávislou a nestrannou justici,“ konstatovala Králová.

Odvrátila katastrofu, přijde další

Jenže kárný senát Nejvyššího soudu její argumentaci zcela nepřijal, když ji zčásti potrestal srážkou z platu. A navíc uvedl, že Králová ohrozila důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů.

Helena Králová je obecně mediálně prezentována jako soudkyně, která nestíhá svou práci, a za své rozhodování v kauzách, spojených s Janou Nečasovou, sklízí i nevoli velké části veřejnosti. Jenže i když si jakkoli veřejnost může přát odsuzující rozsudek, klíčové je hodnocení důkazů. A ty ve zmiňovaných případech nejsou jednoznaznačně průrazné a průkazné. Také proto se z původního případu politické korupce, a dokonce sabotáže, se kterou pracovali od začátku žalobci olomouckého vrchního státního zastupitelství, oddělily případy, které budou končit z velké části  podmíněnými tresty.

Pro lepší obrázek o osobě soudkyně je dobré znát i názor jejích kolegů, kteří se ke kárné žalobě vyjadřovali. Soudcovská rada soudu pro Prahu 1 vnímá z osobnostního hlediska Helenu Královou jako klidnou, tichou a nekonfliktní kolegyni. „Její chování je vždy slušné,“ sdělila rada kárnému senátu. Po pracovní stránce zaznamenali soudci trestního úseku v poslední době zvýšené množství trestních věcí senátu 3T, u nichž bylo rozhodnutím odvolacího soudu spolu se zrušením napadeného rozhodnutí přikázáno projednání věci jiným soudcem. „Přidělení těchto věcí do jiných senátů pak vede k jejich vyššímu zatížení, a to za situace, kdy z těchto jiných senátů věci takto odebírány nejsou,“ stojí v přípisu soudcovské rady ke kauze Heleny Králové.

V této souvislosti pak soudcovská rada podotkla, že věci takto přikázané k projednání jinému senátu jsou zpravidla obtížné. Jde o starší věci a obsáhlé spisy, kterými jsou poté dotčené senáty zatěžovány nad rámec jejich vlastního nápadu.

Soudcovská rada upozornila i na další komplikaci. A to, že Helena Králová vykazuje nejvyšší počet nařízených (a odročovaných) hlavních líčení, což vede z její strany k vyššímu vytížení jak dostupných jednacích síní, tak i potřebných soudních osob. A to opět na úkor ostatních soudců trestního úseku. „Obojí komplikuje organizaci práce na trestním úseku zdejšího soudu,“ stojí na konci zprávy soudcovské rady.

Helena Králová přitom léta patřila k nejvýkonnějším soudcům na Praze 1. A s jejími výsledky byl spokojen i její nadřízený Libor Vávra, který na ni podával v poslední době jednu z kárných žalob.
Vávra obrat ve vnímání práce soudkyně Králové naznačil v rozhovoru pro Lidové noviny, kde už řekl, že s její prací teď spokojen není. „Příběh Heleny Králové není černobílý. Když jsem přemýšlel nad kárnou žalobou, uvědomoval jsem si, že se dotýkám velmi citlivých věcí. Nezávislost soudce a nepostižitelnost za právní názor může překvapivě vyvstat jako pevná hradba ve prospěch Králové. A to jakkoliv si myslím, že její práce byla velmi špatná,“ prohlásil Vávra. Podotkl ale, že ji respektuje. „Znám Královou řadu let a jsem si jist, že je to dané spíše jejím osobním stavem, jde o věc velmi citlivou i osobně,“ řekl bez bližšíchz podrobností. Vávra také naznačil, že případy, kdy soudce není „v kondici“, by měly být řešeny jejich odchodem do důchodu. To, že s Královou už příliš nepočítá, nepřímo stvrdil při další z odpovědí, ve které řekl, že si myslí, že už to lepší nebude. A opřel se do toho, že jsou soudci v rámci svých přílišných specializací přetěžováni. „Hlavně si myslím, že se trápí i ona sama. Nemám pochyb o její ctihodnosti ve vyšším slova smyslu, ale obávám se o její řemeslnou zručnost. Když se chirurgovi třese ruka, tak taky už nemůže operovat, byť by tomu rozuměl sebelépe. Helena Králová sice nebyla odvolána z funkce, ale nevěřím, že je vítěz. Jen odvrátila jednu katastrofu,“ prohlásil na adresu své kolegyně. Není proto vyloučeno, že soudkyně tlak na svou osobu neustojí a zamíří ze soudu směr penze. A její agendu převezme jiný soudce, kterého kamery a mikrofony redaktorů stimulovat k jinému stylu práce. Jako to známe například z kauzy bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha.