Celé setkání započal aktivista a sociolog Petr Hampl a mluvil o srovnání situace před třiceti lety a nyní. Očekávání ze změny režimu jsou prý nyní nenaplněná. Následovala spisovatelka Lenka Procházková. Hampl ji uvedl se slovy, že je velmi statečná žena a v souvislosti s tím se opřel i o „sluníčka“. „To, co vlastenecké lidi odlišuje od těch sluníček, není, že jen máme jiné názory, ale že máme i jiné povahové rysy,“ řekl Hampl, který oněmi povahovými rysy myslel právě statečnost a vlastnost říkat nahlas to, co si skutečně myslí.
„Poslední změna politického režimu v naší zemi sice proběhla sametově, ale když se ohlížíme na ta tři desetiletí, která následovala pod heslem budování demokracie, připomíná to spíše rozebírání nosných zdí podle asanačního záměru, který ještě zdaleka nebyl dokončen,“ shrnula posledních třicet let demokracie Procházková. „Proč jsou alternativní média pod dohledem ‚čučkařů‘ a proč je tak nenávidí pátá kolona?“ tázala se dále a setkání označila za „novodobý samizdat“. Procházková taktéž vyřkla nápad na „alternativní školství“, přes které by se dle ní měla pomocí internetu vzdělávat nejmladší generace.
Následně řečnil i diplomat a bývalý ministr Jaroslav Bašta. Vyjádřil svá zklamání, že jsme po sametové revoluci nesměřovali kroky následně na první republiku, hovořil pak především o tom, že spousta stejných lidí zůstala ve funkcích i po změně režimu a nezačali jsme se věnovat své obraně. „Víte, k čemu vždycky sloužily kolonie?“ položil pak otázku s tím, že k nám vzhledem k současné migrační krizi „pošlou ty nepohodlné“.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak