Prvním problematickým momentem bylo rozhodnutí ministra spravedlnosti Roberta Pelikána vydat ruského hackera Nikulina do Spojených států. O vydání tohoto ruského občana přitom mělo zájem i samo Rusko, které jej rovněž podezírá z trestné činnosti. Pelikán se rozhodl vydat jej do USA a pár dní po návštěvě předsedy americké Sněmovny reprezentantů Paula Ryana (který se ani netajil, že Nikulinovo vydání bylo jedním z hlavních důvodů jeho návštěvy) byl hacker předán do USA.

Kromě toho se Česká republika zapojila do sankcí uvalovaných západními zeměmi na Rusko kvůli otravě někdejšího agenta Skripala ve Velké Británii. Ta i přes absenci přímých důkazů trvá na tom, že viníkem je Rusko. Česká republika projevila svou účast s Británií vyhoštěním tří ruských diplomatů.

Česká republika hraje v kauze speciální roli. Po zjištění, že agent Skripal byl otráven jedem Novičok Rusko jmenovalo Českou republiku jako jednu ze zemí, které touto vojenskou chemickou látkou disponují. Česká diplomacie rozhořčeně odmítla, že by měla s útokem na agenta Skripala v britském Salisbury cokoliv společného.

Jak uvedl velvyslanec Alexander Zmejevskij (a následně bylo přeloženo tlumočnicí), tisková konference byla svolána při příležitosti projednávání kauzy Skripal v Haagu před Organizací pro zákaz chemických zbraní, a to na popud ruské strany.

Pak zrekapituloval celou kauzu včetně toho, že britská premiérka Theresa Mayová od samého počátku bez jasných důkazů zcela v rozporu s principy presumpce neviny hovořila o vině Ruska.

Součástí britské ofenzívy byly i „otázky na ruskou vládu“, které měly být zodpovězeny. Velvyslanec informoval, že Rusko v reakci navrhlo svolání formátu vzájemných konzultací, kde by na položené otázky mohlo řádným způsobem odpovědět. „Byli jsme připraveni si v přiměřené době deseti dní, která je zakotvena i v mezinárodní dohodě, vyměnit s Velkou Británií potřebné informace. Britská strana ale tento postup odmítla,“ sdělil velvyslanec.

Proto se Rusko rozhodlo obrátit na Organizaci pro zákaz chemických zbraní, které jsou Rusko i Velká Británie členy, a vše dále řešit na této mezinárodní platformě.

Nejožehavějším tématem byla otázka českého původu Novičoku, o kterém se Rusko zmínilo jako o jedné z možností a česká vláda to rozhořčeně odmítla. „Z veřejně dostupných zdrojů je zřejmé, že Česká republika je schopna pracovat na vývoji chemických látek nervově-paralytického účinku,“ uvedl velvyslanec Zmejevský.

Na televizní obrazovce se pak rozjela prezentace článku z českých novin, dokazujících, že Česká republika je schopna vyrobit bojové plyny. Kromě toho v České republice podle otevřených zdrojů dlouhodobě probíhá výzkum vojenských chemických látek, jako je například sarin. Podle mezinárodní dohody z roku 2011 smí být v České republice za účelem výzkumu vyrobeno až deset kilogramů chemických bojových látek ročně.

Velvyslanec však zdůraznil, že ze strany Ruska nikdy nebyla vůči České republice vznesena jakákoliv obvinění a nebyly jí podsouvány jakékoliv záměry. Pouze byl konstatován prokazatelný reálný stav věcí.

Ke kauze hackera Nikulina velvyslanec připomněl, že Američané nejprve Nikulina podezírali z jiných činů. „Připomněl bych, že původně Američané hovořili o tom, že Nikulinovi za jeho činy hrozí v USA 54 let. Poté, co se v České repulice objevily hlasy o nelidskosti takového trestu, se začalo mluvit o tom, že mu hrozí pouze 16 let. A nyní, když byl vydán, tak se objevují informace, že má dostat 35 let. „Kde je záruka, že při takto pružném přístupu nevzroste výše trestu třeba na 85 let?“ ptal se velvyslanec.

„Toto rozhodnutí považujeme za záměrný politický krok české strany, zaměřený na oslabení naší bilaterální spolupráce.

Situace kolem Nikulina se podle velvyslance samozřejmě negativně projeví na česko-ruských vztazích.

Právě jsem obdržel informaci...

Tiskovou konferenci pak zakončila aktualita. „Právě jsem obdržel informaci, pokud máte zájem, jaký je přesný název bodu, který bude projednán v Haagu,“ informoval tisk velvyslanec.

Bod nese název „Jednání o obviněních jednoho členského státu jiným členským státem v kauze Skripal“.

Rusko se, jak ujistil velvyslanec Zmejevskij, nadále snaží najít další platformy pro jednání s Británií. Pokud Británie nechce spolupracovat s Ruskem přímo, může to učinit přes mezinárodní organizace, anebo v rámci mezistátní odborné skupiny. Mohou tam být i odborníci z třetích zemí.

„V opačném případě může mít nezodpovědné chování Velké Británie vážné důsledky na mezinárodní vztahy,“ varoval ambasador a dodal, že v takovém případě zcela jistě bude zohledněno, že obvinění vůči Rusku byla vznesena bez důkazů a na základě netransparentních politických rozhodnutí.

Návrh Ruska byl zveřejněn jako oficiální dokument na webu Organizace pro zákaz chemických zbraní. Rusko chce, aby jednání bylo veřejné a maximálně otevřené.

DOKUMENT V ANGLIČTINĚ ZDE

Velvyslanec také zmínil pravidlo 22 statutu organizace, podle kterého má každý členský stát právo účastnit se projednávání bodu a může požádat o vyjádření ve věci.

Kromě expertní skupiny jsou podle velvyslance i jiné možnosti, jak vyšetřování provést civilizivaným způsobem a podle pravidel mezinárodního práva.