„Ve Sněmovně zákony velmi vážně berou, dokonce se kvůli nim u pultíku perou. Je to jasná věc, je to jasná věc, že jestli tady pudeš, tak dostaneš flákanec. Ač maj různé názory, tak se rádi mají. Z lásky občas vzájemně na klín si sedají. Je to jasná věc, je to jasná věc, že jestli tady pudeš, tak dostaneš flákanec,“ zpívá Pokáč.

„McGregor teď v UFC pěknou bídu dostal, s tím výkonem jen stěží ve Sněmovně obstál. Je to jasná věc, je to jasná věc, že jestli tady pudeš, tak dostaneš flákanec. Když máš blbý děti, co ve škole se perou, v politice můžou jít za zářnou kariérou. Je to jasná věc, je to jasná věc, že jestli tady pudeš, tak dostaneš flákanec,“ zpívá dál.

„Roušku, sako, doma nech, vem si mastný tričko, jestli se chceš dneska bít jak Vladimir Kličko. Je to jasná věc, je to jasná věc, že jestli tady pudeš, tak dostaneš flákanec. Chodil Hnilda v hokeji, vždycky dobře chytal, na oslavě s Paroubkem to však moc nevychytal. Je to jasná věc, je to jasná věc. Ten nejdrsnější bojový sport je být poslanec,“ uzavřel.

„Já jsem nikoho nenapadl, já jsem byl napaden,“ hájí se přitom po bitce u řečnického pultíku ve Sněmovně její hlavní aktér poslanec Lubomír Volný. Dodává, že jej předsedající Tomáš Hanzel z ČSSD k sobě „pozval“. Poslanec, který nyní čelí podezření, že se dopustil výtržnictví, se sám chystá kvůli šarvátce podat žalobu; ta by měla mířit na ty, kteří ho právě podle jeho mínění měli fyzicky napadnout.

K napadení došlo na jednání o prodloužení nouzového stavu. Během něho mezi Volným a místopředsedou Sněmovny Tomášem Hanzlem (ČSSD) vygradoval spor kvůli řečnění nezařazeného poslance Mariana Bojka bez roušky. Tu si odmítl nasadit i Volný.

„Pane předsedající, vaším prostřednictvím k vám samotnému. Pan Marian Bojko se nemusí stydět, protože on není členem zkorumpované politické partaje, která si nazvrací do úst, kdykoliv jde o to, že by mohla přijít o svoje socanská místa ve vládě. Vy jste tady už několikrát předvedli, jací jste vy, socani, zbabělci,“ spustil Volný k Hanzlovi, ten jej však varoval, že buďto bude hovořit k věci, nebo ho „vypne“.  

„Já budu hovořit, jak chci, jsem zvoleným zástupcem lidu, nepřerušujte mě,“ nesouhlasil Volný s tím, že když tak půjde k předsednickému stolu, sedne si Hanzelovi na klín a řekne to do jeho mikrofonu. „Tak přijďte,“ utrousil místopředseda Sněmovny, přičemž zřejmě netušil, že to Volný myslí zcela vážně.