V polovině volebního období dochází v Evropském parlamentu k nové volbě funkcionářů, tedy předsedy parlamentu, čtrnácti místopředsedů, kvestorů, předsedů a místopředsedů výborů. Až do minulého volebního období byl dodržován systém, kterému se v EP říká d’Hondtův. To znamená, že každá frakce měla nárok na počet křesel odpovídající její početnosti. Zesnulý předseda EP David Maria Sassoli se ale rozhodl prohloubit demokracii a v nástupnickém projevu vyhlásil „cordon sanitaire“ proti „nacistům, xenofobům a populistům“, tedy proti frakci Identita a demokracie, jíž jsem členem. Šlo o dohodu všech ostatních frakcí, že nebudou do žádné funkce volit nikoho z naší frakce, která čítá 10 % poslanců. To také dodrželi.

Pro druhou polovinu funkčního období kandidovaly tři ženy. Kandidát za konzervativní frakci ECR Kosma Złotowski nechal natisknout propagační materiály v barvě na křídovém papíru o několika stranách ve čtrnácti jazycích, ale těsně před volbou odstoupil. Zřejmě pochopil, že kvalifikačním předpokladem je tentokrát ženské pohlaví. Naštěstí zatím není povinná rotace ve funkci 64 pohlaví.

Před volbou pronesly kandidátky pětiminutovou řeč. Bylo předem jasné, že zvítězí společná kandidátka tří největších frakcí Roberta Metsola, poslankyně z frakce Evropských lidovců za Maltu. Má to prý být důkaz, že EP respektuje i ty nejmenší státy. Nesmysl. Představitelé EP stejně jako Evropské komise nezastupují žádné státy, ale zájmy prosazované hlavním proudem v Evropském parlamentu. Mohou ale trochu přihlížet k národním zájmům, aby byli znovuzvoleni, resp. nominováni, nebo vyhověli domácím oligarchům. Hlavně nesmějí jít do konfliktu s nadnárodními korporacemi, které Evropskou unii ovládají.

Další dvě kandidátky na předsedkyni byly jen do počtu. Byla to Alice Kuhnke ze Švédska ze strany Zelených a Sira Rego, Španělka z frakce Levice. Všechny kandidátky podpořily hlavní cíle dosavadního vedení, tedy Green Deal, usnadnění imigrace, feminismus, podporu LGBT, boj proti nezávislosti států, nenávisti atd. Přesněji řečeno energetickou chudobu, úpadek hospodářství, snížení zemědělské soběstačnosti, zátěž sociálních systémů, pomalou výměnu obyvatelstva, vytvoření EU jako unitárního superstátu, zavedení cenzury atd. To vše prospívá nadnárodním korporacím a poškozuje dolní stamiliony obyvatel EU. Kandidátky Zelených a Levice se od lidovecké vítězky lišily ještě radikálnější rétorikou.

Ve volbě předsedkyně bylo 74 hlasů neplatných. Totiž nepodpoření žádné kandidátky znamená jen snížení kvóra pro zvolení. Volební řády českých politických stran by takový postup označily jako nedemokratický. Vítězka obdržela 458 hlasů z potřebných 309. To znamená, že dohoda největších frakcí spolehlivě zafungovala. Alice Kuhnke obdržela 101, Sira Rego 57 hlasů. Předvolební vystoupení kandidátek a nástupnickou řeč vítězky stojí za to si poslechnout na videu tlumočeném do češtiny (jsou přílohou článku).

Volba místopředsedů byla zatížena stejnou nekorektností. Totiž volební list byl neplatný, pokud nebylo zaškrtnuto osm kandidátů. To znamená, že snaha podpořit jednoho předpokládala současně podpořit sedm dalších, o volbu kterých volitel vůbec nestál, takže podporou svého kandidáta musíte současně podpořit jeho sedm protikandidátů.