V polovině volebního období dochází v Evropském parlamentu k nové volbě funkcionářů, tedy předsedy parlamentu, čtrnácti místopředsedů, kvestorů, předsedů a místopředsedů výborů. Až do minulého volebního období byl dodržován systém, kterému se v EP říká d’Hondtův. To znamená, že každá frakce měla nárok na počet křesel odpovídající její početnosti. Zesnulý předseda EP David Maria Sassoli se ale rozhodl prohloubit demokracii a v nástupnickém projevu vyhlásil „cordon sanitaire“ proti „nacistům, xenofobům a populistům“, tedy proti frakci Identita a demokracie, jíž jsem členem. Šlo o dohodu všech ostatních frakcí, že nebudou do žádné funkce volit nikoho z naší frakce, která čítá 10 % poslanců. To také dodrželi.

Pro druhou polovinu funkčního období kandidovaly tři ženy. Kandidát za konzervativní frakci ECR Kosma Złotowski nechal natisknout propagační materiály v barvě na křídovém papíru o několika stranách ve čtrnácti jazycích, ale těsně před volbou odstoupil. Zřejmě pochopil, že kvalifikačním předpokladem je tentokrát ženské pohlaví. Naštěstí zatím není povinná rotace ve funkci 64 pohlaví.

Před volbou pronesly kandidátky pětiminutovou řeč. Bylo předem jasné, že zvítězí společná kandidátka tří největších frakcí Roberta Metsola, poslankyně z frakce Evropských lidovců za Maltu. Má to prý být důkaz, že EP respektuje i ty nejmenší státy. Nesmysl. Představitelé EP stejně jako Evropské komise nezastupují žádné státy, ale zájmy prosazované hlavním proudem v Evropském parlamentu. Mohou ale trochu přihlížet k národním zájmům, aby byli znovuzvoleni, resp. nominováni, nebo vyhověli domácím oligarchům. Hlavně nesmějí jít do konfliktu s nadnárodními korporacemi, které Evropskou unii ovládají.