Václav Moravec byl již v listopadu hostem pořadu Neurazitelný.cz, jehož záznam začal kolovat v poslední době na Facebooku. Moravec ve dvouhodinové přednášce před zaplněnou aulou Fakulty elektrotechnické ČVUT přednášel o vývoji politické kultury v České republice.

„Od té doby, co jsem spojován jako jedna z veřejných, ať už rozhlasových nebo televizních, tváří s politickou žurnalistikou, tak je jasné, že dochází k úpadku toho, co bych označil za kulturu politického chování, ale zároveň co se týče politické a mediální kultury, které souvisejí s tou transformací a s ustanovováním politického systému, protože tu politickou kulturu právě vnímám jako určitou typologii,“ uvedl Moravec. Prý si tedy načetl nějaké texty a uvedl, že jako novinář nevnímá občanskou společnost jako stigmatizační pojem, tak jak se s tím setkáváme v Česku během uplynulých 30 let. „Množství těch participujících institucí včetně komunit a hlavně médií, proto ta propojenost mediální kultury a politické kultury, je zásadní pro silnou pluralitní demokracii,“ doplnil jeden z nejvýznamnějších moderátorů v zemi.

V té politické kultuře a v politickém systému vidí Moravec několik věcí, které jsou podobné i novinářům, jako právě jisté ideologizování na úkor věcné diskuse a dobírání se faktů. „Ještě bych měl právě předeslat, že formování té mediální a politické kultury u nás po listopadu 1989 vidím ve dvou rovinách, které budu rád, když na základě vašich otázek probereme podrobněji, a ta první rovina je kulturně lokální, což jsou ty stereotypy a nazvu to historickou stopou, která formuje tu politickou kulturu, a pak globálně technologické, protože naše mediální kultura a žurnalistika zažila oba dva nárazy, na rozdíl od západních politických kultur typu britské, kterou jsem zpovzdáli v české redakci BBC měl možnost sledovat, a my jsme měli tu dvojí transformaci. Transformaci ovlivněnou dvěma faktory,“ uvedl Moravec a vyjmenoval je.

Lokálně kulturní bylo prý dědictví komunismu, kdy součástí bylo potlačování veřejných institucí. „To, co se odehrává v současnosti, tlak na média veřejné služby, Českou tiskovou kanceláří počínaje a Českou televizí konče, tak není nic nového, to je tady přítomno třicet let, od počátku transformace jako takové, a myslím, že to je součást politické kultury a mediální kultury,“ připomněl Moravec.

Dalším bodem je prý propast mezi velkou a malou politikou či propast mezi malými médii a těmi národními médii. „Dále k těm lokálně kulturním patří divoká privatizace, ta se týká právě i mediálního systému. Divoká privatizace Mladé fronty jako ústředního orgánu Socialistického svazu mládeže, a divoká privatizace redakcí, totéž se týká Rudého práva, totéž se týká Economie, a vznik a utváření těch nových médií v daném systému,“ uvedl.

Dalším znakem mediální a politické kultury je prý korporativismus. U tohoto problému neví Moravec, kam ho zařadit, zda do kulturně lokálních, či do globálně technologických. „Potažmo to, co Reportéři bez hranic označují za oligarchizaci médií, a můžeme se bavit o tom, jak konceptu oligarchizace rozumět. Nicméně si myslím, že to je zřejmé, že skupina nejbohatších mužů, kteří částečně zbohatli na divoké privatizaci a využili těch skulin, tak nejen že ovlivňovali tu politiku, ale dovolím si tvrdit, že to souvisí s politickou kulturou, a totéž se týká i kultury mediální, tak to vedlo k tomu, že právě ti oligarchové, co mají vliv na politiku, v mnoha ohledech formulují zákony, viz třeba zákon o telekomunikacích, přes stavební zákon, který vidíme v diskusi v současnosti, že ty zákony nevznikají na ministerstvech a není v nich obsažen veřejný zájem, ale vznikají mimo ta ministerstva, takže ten legislativní proces je svým způsobem zprivatizován, totéž podle mě můžeme pozorovat u médií,“ zanalyzoval Moravec.

Oligarchismus však prý proniknul i na Západ. Jako příklad uvedl vlastníka firmy Amazon Jeffa Bezose, nejbohatšího člověka, který vlastní například Washington Post. Prý tedy neví, zda oligarchizace není globálně technologickým trendem. „Tím se dostávám k té druhé formě transformace, která formovala tu mediální i politickou kulturu, a to jsou ty globálně technologické vlivy,“ uvedl novinář Moravec v roli přednášejícího. Prý když vidí, pod jakým tlakem je v současné době v Británii BBC, tak si říká, zda jsme to nebyli náhodou my, kdo formoval staré demokracie. „Když se dívám na Borise Johnsona, a to jak míra vlastních pravd, alternativních pravd, ohýbaných nebo kreativních pravd, jak vlastně postupuje i těmi společnostmi, které jsme měli za vzor,“ dodal. To však přičítá ke globálně technologickým faktorům, jako je rozšíření sociálních sítí a způsob komunikace.

Tímto bodem uzavřel kapitolu poltické kultury a v prezentaci zveřejnil následující graf ohledně médií a veřejnosti v ČR.