Profesor úvodem znepokojeně konstatoval, že společnost je čím dál chudší na zdravý selský rozum. „A zdravý selský rozum je přitom to nejdůležitější, čím byl člověk vybaven a co pomáhá se v dnešním světě lépe orientovat,“ řekl s tím, že dnes se vše řídí jen podle rozsáhlých studií a pouček, z čehož často uniká to podstatné, po čem by měl jít člověk primárně.

Svá slova následně aplikoval na covidovou situaci v celé EU: „My v té epidemiologii vždy pracujeme s konceptem příčiny a následku. Když se ale podíváte na to, jak to pojímají všichni v Evropě... já si vždy říkám, je to vůbec možné, že tou příčinou je virus a tím následkem je pozitivita člověka?“ pozastavuje se. „Já v té epidemiologii vidím jako příčinu onemocnění a jako následek to, že ten člověk zemřel,“ upozorňuje, na co je třeba prioritně upínat pozornost.

„Když mám vydefinován na začátku ten základní princip, tak se mi od toho odvíjí, jak se k tomu budu stavět. Čili že musím předejít tomu, aby ten člověk zemřel. Nebude mě vůbec zajímat to, jestli je pozitivní, nebo negativní.

To je potřeba, aby se ke všemu přistupovalo se selským rozumem, sám jsem jej ve svém životě používal velmi často, abych rozhodl komplikované situace. To se dnes úplně vytratilo. Kritické myšlení je myšlení podle principů, které nám někdo diktuje, myslím si, že je to obrovská škoda,“ pokračuje Beran, podle kterého to nejhorší je pak slepá odevzdanost a strach.