Většinu včelařů, kolem 60.000, sdružuje Český svaz včelařů. Pracovní společnost nástavkových včelařů (PSNV), v níž je zhruba tisícovka včelařů, na konci dubna upozornila, že by si o dotace měli včelaři žádat sami. Kritizovala rovněž svaz.

Včelařské dotace nyní vyplácí SZIF a proplácí je svazu, který je následně přeposílá chovatelům včel. K dalším spolkům patří například Včelařský spolek Moravy a Slezska, který vznikl v roce 2016. Jeho členové také s fungováním svazu nesouhlasili.

Z dokumentu, který má ČTK k dispozici, vyplývá, že si nově budou moci chovatelé včel žádat o dotaci prostřednictvím více žadatelů, tedy nejenom prostřednictvím svazu včelařů. Ministerstvo v dubnu ČTK sdělilo, že zvažovalo, aby si v období 2020 až 2022 žádali o dotace jednotliví včelaři. Bývá jich ale až 3500 a pro fond by to byla zátěž.

V materiálu je uvedeno, že žadatelem o dotaci může být oproti předešlé právní úpravě taková právnická osoba, která nejméně po dobu dvou let vyučuje studijní obor včelař, má zřízenou datovou schránku, zavedený internetový rezervační systém pro přihlášení vzdělávacích akcí a zavedenou evidenci přednášejících pro vzdělávací akce pro chovatele včel.

PSNV v dubnu poukazovala na nedůvěryhodnost vedení svazu po kauzách, jako byly Včelpo nebo Včela Předboj. Svaz podle společnosti poškodil dobré jméno českého medu, které se stát snažil v ČR i v zahraničí budovat.

Nový včelařský program upravuje jak výši dotací na jednotlivá opatření, tak třeba poměr spoluúčasti žadatele u opatření v boji proti infekčnímu onemocnění včel – varroáze. Žadatel bude mít nově šedesátiprocentní spoluúčast, na rozdíl od dosavadní třicetiprocentní. Právě na nadměrné a zbytečné náklady z dotačních peněz na boj s varroázou také PSNV poukazovala. Upozaďovala se podle ní technická podpora včelařům.