Grospič o událostech z roku 1968 hovořil v Českém rozhlasu před hlasováním, kterým ve čtvrtek Sněmovna podpořila vyhlášení 21. srpna významným dnem. Jeho slova poté odsoudili představitelé jiných stran.

„On i v tom svém vlastním výroku vyslovil lítost nad oběťmi, takže jsme přesvědčeni o tom, že to rozvíření a vytržení z kontextu je spíše kampaň proti němu,“ řekl Filip na adresu Grospiče. Dodal, že právo na názor nikomu z KSČM brát nehodlá.

Připustil však, že „úspora ve vyjádřeních“ je pro KSČM v současné době namístě a straníci by měli respektovat stanoviska kolektivního orgánu strany. Šéf komunistů v této souvislosti znovu odkázal na stanovisko strany k srpnu 1968, na jehož vypracování se v roce 1998 podílel. V dokumentu se hovoří o postupu vojsk Varšavské smlouvy jako o „násilném zásahu“, nikoliv okupaci.

Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura v neděli vyzval, aby Grospič skončil v čele sněmovního mandátového a imunitního výboru. Filip se však zvýšeného tlaku na Grospičovo odvolání neobává. „Nemám obavu, protože platí princip poměrného zastoupení. ODS také zastává názor, že jí nemáme lustrovat jejich lidi, tak nechť nám nelustrují naše,“ řekl předseda KSČM.

„Je to absolutní nesmysl a já ani nechci věřit, že to skutečně řekl ten pán. Pokud to myslel vážně, tak by se skutečně měl omluvit,“ řekl dnes o Grospičových slovech Babiš novinářům v Olomouci. „Každý ví, že to byla invaze, že to byla okupace a že nás to poznačilo,“ podotkl premiér, podle kterého sovětské tanky v roce 1968 zničily naděje vkládané do Pražského jara.

Komunisté ve Sněmovně tolerují menšinovou vládu ANO a ČSSD. Kabinet bude jejich hlasy potřebovat pro schválení státního rozpočtu na příští rok a bez KSČM zřejmě neprosadí ani daňový balíček zvyšující některé daně a platby.