Polský politolog a odborník na východní Evropu Marek Menkiszak řekl minulý týden v Praze, že Poláky zklamalo, jak Česko a Slovensko reagovaly na krizi na Ukrajině a jak se postavily k sankcím vůči Rusku. Pozici Evropské unie by podle něj pomohlo, kdyby z jejího středu veřejně nezaznívaly protichůdné hlasy, které Rusové velmi pozorně vnímají.

Hamáček se ale nedomnívá, že by se český postoj vůči ukrajinské krizi zásadním způsobem vymykal z evropského hlavního názorového proudu. „Česká republika podpořila všechna opatření, která přijala Evropská unie či další státy vůči Ruské federaci. Podpořili jsme veškeré sankční mechanismy, které byly v rámci Evropské unie přijaty,“ podotkl.

Debatovat se bude i o možnosti rozšířit V4 o Rakousko a Slovinsko

Hovořit se bude o budoucnosti visegrádské čtyřky. „A samozřejmě budeme debatovat o dalším směřování tohoto uskupení, jak v rámci Evropské unie, tak třeba i ve formátu Visegrád plus. To znamená spolupráce se státy jako je Rakousko, Slovinsko a další,“ uvedl předseda sněmovny.

Českou stranu podle Hamáčka budou také zajímat postřehy z nedávných polských parlamentních voleb. V nich zvítězil konzervativní kandidát strany Právo a spravedlnost Andrzej Duda nad dosavadním prezidentem Bronislawem Komorowským.

Výsledkem jednání podle Hamáčka nebude žádná deklarace nebo komuniké. „Jde o to, abychom spolu komunikovali, abychom se vzájemně informovali o jednotlivých pozicích, stanoviscích. Je to prostě meziparlamentní dialog, takový, jako třeba má Česká republika se slovenským parlamentem, jehož vedení, mimochodem, dorazí příští týden,“ dodal.

Polský parlament, Národní shromáždění, je stejně jako český dvoukomorový. Skládá se ze Senátu a Sejmu. Zatímco Sněmovna má 200 poslanců, Sejm jich má 460 a voliči je volí stejně jako v Česku na čtyři roky systémem poměrného zastoupení.