„Platí-li, že láska prochází žaludkem, turecký prezident potřeboval po převratu především nakrmit žaludky svého obyvatelstva, aby bylo spokojené a nebouřilo se. Nejjednodušší cestou, jak toho dosáhnout, bylo usmířit se s Ruskem. Turci budou moci znovu vyvážet své zboží do Ruska, jejich firmy tam znovu mohou obnovit podnikání a ruští turisté znovu zaplavit Antalyi,“ popisuje Klíma. To, zda Erdogan však akceptoval vznik nové osy, ukáže podle Klímy až budoucnost. „Jistě se mohu mýlit, ale příliš se mi nezdá jako pravdivé tvrzení, že mezi Moskvou a Ankarou tvoří nepřekonatelnou překážku Sýrie respektive odstranění Bašára al-Asada od moci,“ dodal. 

Osa Ankara–Moskva–Teherán by se totiž podle něj mohla stát hegemonem Středního východu, což je dost lákavá představa pro všechny zúčastněné. 

„A co změnila petrohradská schůzka ve vztahu Turecka k NATO? Turecký prezident je setsakra mazaný obchodník, a tak pro něj bude nejvýhodnější, když bude stát jednou nohou v NATO a druhou v Eurasijské unii. A může o něj začít přetahovaná,“ uzavírá. Nic nového však dle Klímových slov nepřinesla schůzka ve vztahu k Evropské unii. Erdoganův hlavní požadavek, bezvízový styk pro Turky, totiž stále trvá.