Koaliční mise v Afghánistánu skončila po dvaceti letech, nepodařilo se vybudovat afghánskou armádu a afghánský stát, tak aby přežil odchod koaličních sil ze země. „Z té mise mám pocit, že může zanechat šrám na alianční reputaci, zároveň si myslím, že NATO jako vojenská organizace svou úlohu splnila na výbornou,“ řekl na úvod velvyslanec při Severoatlantické alianci.

Nebylo budování afghánské státnosti chimérou? „Budeme se tomu muset věnovat v rámci rozšířeného reflexního procesu. Bude to mít vliv na náš boj proti terorismu v budoucnu. Model pomoci místní vládě může být časem přehodnocen a je otázka, co jej nahradí. Boj proti terorismu Afghánistánem ale nekončí,“ uvedl Landovský.

Popsal, jaký pocit převládá v NATO poté, co všechny Tálibán překvapil, jak rychle se dostal k moci. „Jsme v pracovním módu, řešíme pomoc při evakuaci,“ sdělil, že práce je zatím odvádí od těžkého hledání příčin současné situace.

Jedním dechem doplnil: „Došlo k něčemu, co nečekal nikdo. Je otázka, proč v rámci zpravodajské komunity žádná ze zemí nedokázala predikovat tak rychlý pád toho režimu. Má teorie je, že náš pohled na válku je příliš instrumentální, ale v boji je obrovsky důležitá hlavně vůle bojovat,“ upozornil, že afghánská armáda neměla vůli vést s Tálibánem boj.

Nyní NATO začne pracovat na novém strategickém konceptu na dalších deset let, do kterého se podle Landovského silně promítne afghánská zkušenost. „Na příštím summitu v Madridu už tento nový strategický koncept budeme mít, zhodnotí vše, co se v Afghánistánu povedlo i nepovedlo,“ podotkl.

Situaci v Afghánistánu podle něj neprospělo, že se neustále prodlužovalo datum stažení koaličních vojáků, o kterém Tálibán věděl, a nebyl spolu s tím připraven záložní scénář, pokud by došlo ke zhroucení. „Bylo dávno nepravděpodobné, že v Afghánistánu vznikne silná centrální vláda. Bylo možné odsud odejít před započetím snižování už za prezidenta Obamy. V té zemi není možné setrvat věčně a budovat chiméru, která nikdy nedojde svého naplnění,“ přemítal český velvyslanec při NATO nad tím, zda bylo vůbec možné takové situaci předejít.

Logicky následovala otázka, zda vůbec měla tato dvacetiletá mise smysl: „Víte, když dojde k něčemu tak zásadnímu, jako je útok 11. září, nedalo se předpokládat, že Západ nezareaguje,“ uvedl.

„Do Afghánistánu ale není těžké se dostat a dobýt jej, ale spíše se z něj spořádaně stáhnout a něco tam vybudovat,“ pokrčil rameny s tím, že v Alianci převládla představa, že afghánská armáda dokáže situaci v zemi zvládnout.

Nevylučuje, že může být chyba, pokud zde budou snahy s teroristy vyjednávat a věřit, že budou dohody dodržovat, není však prý příliš na výběr: „Vlastně nemáte moc jinou možnost než se snažit zkusit něco nového. Opakovat stále stejnou taktiku bez možnosti to finálně vyřešit asi nebyla dobrá strategie,“ míní.

Pouze v případě, že by v Afghánistánu opět začala působit al Káida, bylo by podle Landovského potřeba reagovat. „Slyšeli jsme reakci pana prezidenta,“ zmínil jeho vyjádření o případném návratu do Afghánistánu.

Jako ponaučení by si měla Aliance z příběhu v Afghánistánu vzít? „Měla by být schopná si na začátku každé vojenské operace stanovit dosažitelné cíle,“ dodal Landovský závěrem.