V posledním srpnovém týdnu média hlavního proudu upozorňovala na to, že se dá očekávat konečný verdikt dozorujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha, „šokující“ zprávu přinesl hned v pondělí ráno Deník N. Státní zástupce rozhodl o zastavení trestního stíhání, připomíná Bašta.

„Mediální bouře, která se vzápětí rozpoutala, nemůže nechat nikoho na pochybách, že kauza dotací z roku 2008 vyšetřovaná jako podvod na základě anonymního udání od prosince 2015 evidentně spadá do kategorie „politicky motivované zástupné trestní stíhání“,“ míní bývalý diplomat.

Pro prokázání tohoto tvrzení podle něj není nutné provádět složité analýzy, stačí chronologicky seřadit fakta. Zmińuje, že dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch již v roce 2018 část obviněných zprostil trestního stíhání a přikázal policii doplnit dokazování. Varoval, že v případě, že se to nezdaří, bude muset trestní kauzu ukončit odložením. V pátek 30. 8. 2019 tak svým konečným rozhodnutím učinil. Zároveň s ním seznámil městského státního zástupce Martina Erazima a ponechal mu ho k prostudování. Krátce poté došlo k řízenému úniku informací do Deníku N.

Následná reakce médií hlavního proudu včetně veřejnoprávních nejvíce ze všeho prý připomínala „syndrom rozšlapané bábovičky“. „Očekávaly něco úplně jiného, jak předvedl moderátor České televize, který v pondělí 2. 9. hovořil o Andrejovi Babišovi jako o ‚bývalém premiérovi‘. Pak se konečně trochu vzpamatovala opozice z demobloku a začala se dožadovat toho, aby případ přesto šel před soud, neboť osvobozující rozsudek má přece větší váhu než rozhodnutí státního zástupce, který kauzu osobně vyšetřoval čtyři roky a zná všech 20.000 stran trestního spisu,“ rekapituluje Bašta a dodává, že bylo pozoruhodné, kolik se vynořilo mediálních odborníků na trestní právo, zejména z řad politiků a chvilkových demonstrantů.

Všímá si, že jen málo z nich však naléhalo na neprodlené vyšetření řízeného úniku informací do Deníku N, přestože tento krok velmi zpochybnil nezávislost a nezaujatost české (či spíše pražské) justice. K absurditě jejich požadavků je podle Bašty potřeba připočíst obvyklou délku podobných soudních procesů s politickým podtextem, u nichž se skoro dá mluvit o desetiletích naplněných rozsudky a odvoláváními proti nim. „Zdá se, že touha po tom, aby se na chvilkových demonstracích křičelo o obžalovaném místo obviněném premiérovi, asi mnohým zatemnila mozek,“ podotýká.

„Budu-li vycházet z údajů z Klementina, jde o docela logický jev. Letošní nejteplejší léto za 246 let měření si vybralo svou daň na duševních schopnostech zejména pražských politiků. Jedni se pustili do války s Čínou (primátor Hřib), jiní s Ruskou federací kvůli soše (Kolář z Prahy 6), další jenom trhají Ústavu a vyhrožují listopadovou demonstrací,“ píše na závěr Bašta, jenž doufá, že konečně začne pršet a déšť trochu umyje pražské ulice. O zbytek se snad postarají občané v dalších volbách.