Premiér Andrej Babiš (ANO) chtěl zmrazit platy státním zaměstnancům kvůli koronavirové epidemii a ekonomické situaci země. Návrh nakonec poslanci neschválili a i předseda odborářů něco takového rázně odmítá: „Každopádně si myslím, že pokud někdo udělal chybu ve veřejných financích, tak to rozhodně nebyli zaměstnanci. Určitě to nebyli hasiči, určitě to nebyli lidé v sociálních službách, ale byla to vláda, která způsobila tento vážný problém ve veřejných rozpočtech. A není to vlivem koronakrize. Bylo to tím, že vláda udělala zcela nebývale rychlou daňovou revoluci v České republice, aniž s kýmkoliv diskutovala dopady,“ řekl redakci Josef Středula. Připomněl také, že před negativními dopady varovali jako jedni z mála. Nevidí proto důvod, aby to lidé jako například hasiči, u nichž je naprosto jednoznačně vidět, jak jsou potřební a co všechno dovedou, ve finále odskákali tím, že nedostanou vyšší plat.

„A nejen že jim nebude přidáno, ale jedná se o propad jejich příjmů. Navíc ministryně financí (Alena Schillerová, ANO, pozn. red.) mluví o rozdělení lidí, když říká, že pokud některým dáme, ostatním musíme sebrat. Dokonce hovoří až o patnácti procentech, což v žádném případě nepovažuji za rozumný krok, takovou krizi jsme si už vyvolali v roce 2009 zcela nevhodným způsobem nakládání s veřejnými financemi,“ domnívá se. Ze zvyšování mezd tak podle Středuly nelze vyjmout hasiče, policisty, záchranáře či učitele a ostatním platy pozastavit. Pak by například zaměstnanci úřadů práce, pracovníci správy sociálního zabezpečení, ale i finančních úřadů nedostali, co jim náleží. Šéf odborů připomněl, že například úřady práce po celou dobu koronakrize přispěly k tomu, aby lidé dostali dávky v případě programu Antivirus nebo získali důchody a podobně. I oni museli a musejí pracovat.

Propouštění i úspory musejí mít logiku

Jestliže by mělo dojít k redukování nákladů či množství zaměstnanců státní správy, pak musí mít jasnou logiku. „Nejde přece udělat, že někdo, jak už to v Čechách bývá zvykem, řekne: plošně snížíme platy o deset procent. To snížíme počet hráčů České filharmonie nebo Národního divadla? To budeme mít Maryšu bez Maryši, protože na ni nemáme peníze? Nebo bude Česká filharmonie bez dirigenta, bez prvních houslí a dechové sekce, protože na ně nezbyly peníze? To všechno má svoji logiku. Zaměstnanec státu není úředník, on má také svoji agendu a agendu určuje v tomto případě Parlament České republiky. Ten říká, co má stát dělat a v jaké šíři. Jestliže řekne, že bude nový ústřední orgán státní správy ve smyslu třeba stavebního úřadu, tak to samozřejmě obnáší nějaké zaměstnance, nějaké finanční prostředky a vše, co s tím souvisí, protože dosud patřily stavební úřady někam jinam,“ vysvětlil Josef Středula.

Podotkl rovněž, že se problém často zužuje na státní úředníky, ale podstatné je, kdo je jejich manažerem – tedy ministři, jejich náměstci, jejichž prací je rozhodovat. „Nelze zrušit například dvě stě lidí, kteří mají na starost daň z převodu nemovitostí, a zároveň s tím vylít z rozpočtu příjem 19 miliard korun. A zase pro ty bohaté. Nelze to dělat jednoduše, přestože je tato tendence.“ Nerad by také, aby se lidé rozdělovali tak, že dobrý je ten, kdo nepracuje pro stát, a špatný ten, kdo pro stát pracuje. Vyzdvihl například zaměstnance Národního úřadu kybernetické bezpečnosti, které země potřebuje, ale musí je také náležitě zaplatit, protože se jedná o špičkové odborníky, kteří by mohli odejít do soukromého sektoru za výhodnějších podmínek. Proto podle Středuly nelze postupovat všeobjímajícím populistickým způsobem, ale naopak pouze velmi racionálním.

Středula: Deficit je následkem daňových změn bez konzultací

Sám navíc označil státní dluh za nepřiměřený a tvrdí, že se vše odvíjí od minulého roku. „Ne od toho, jak se pomáhalo jednotlivým subjektům v ekonomice. Osoby samostatně výdělečně činné dostaly pomoc, firmy dostávaly Antivirus, zvedla se nemocenská nebo některé částky... to byly věci, které byly vyvolány koronakrizí a jsou v pořádku. Ty ale odvanou ve chvíli, kdy tyto problémy pominou. Jenomže my jsme udělali zásahy převážně do daňového systému včetně superhrubé mzdy bez ohledu na varování odborářů,“ upozornil Josef Středula s tím, že právě tento zásah přinese efekt dlouhodobých rozpočtových deficitů. „V září loňského roku jsme odhadli, že deficit pro rok 2021 bude mezi 440 až 580 miliardami korun. Všichni se na nás tehdy dívali, jako že jsme si to vymysleli, že je to strašné. Výsledek je, že budeme rádi, když to bude těch 500 miliard.“

A právě proto není prý možné podsekávat ekonomickou spotřebu tím, že se 600 tisíc státních zaměstnanců, kteří jsou placení z veřejných rozpočtů, nedočká pravidelného zvyšování platů. „Jakým způsobem podporujeme spotřebu? A to se promítá i do dalších částí ekonomiky. Věří vůbec vláda číslům, která říká? Je skutečně reálnou skutečností, že se očekává ekonomický růst někde přes čtyři procenta? A proč má být růst přes čtyři procenta a neměl by ho pocítit zaměstnanec, který v té době bude pracovat? Nelogičnosti tu jsou a spotřeba se primárně podporuje tím, že máte plat, který tomu odpovídá,“ uvedl Středula.