Americká vláda v lednu dočasně zmrazila část své zahraniční pomoci prostřednictvím agentury USAID. Podle serveru iROZHLAS toto rozhodnutí zasáhlo tisíce lidí po celé Ukrajině. Ekonom Pavel Šik však ostře kritizuje způsob, jakým veřejnoprávní médium o celé události informovalo. Podle něj text zkresluje podstatu problému, ignoruje širší souvislosti a nedodržuje základní zásady vyváženého zpravodajství.
„iROZHLAS je české veřejnoprávní médium, které by nám mělo k určitému tématu podávat nezaujaté celkové vysvětlení – a to v článku samozřejmě schází. Čtenář je pod emocionální palbou zanechán ve stavu naprosté naštvanosti a podprahově se i dozví, kdo přesně za to může,“ uvádí Šik.
V článku je podle něj naznačeno, že hlavním viníkem situace je americká agentura USAID, která – jak text připomíná – „z rozhodnutí Úřadu pro efektivitu vlády (DOGE), vedeného jedním z nejbohatších mužů světa, Elonem Muskem, na konci ledna veškerou svou podporu programu po celém světě pozastavila.“
K tomu Šik dodává: „Problém je tady jasný – lidé trpí a zazobanému Muskovi je to jedno. Ne, tohle opravdu není veřejnoprávní zpravodajství,“ uvádí s tím, že text zcela opomíjí klíčové informace, které by měly čtenáři umožnit pochopit širší souvislosti. „Zaprvé tam není ani zmínka o tom, že USA se zadlužují obrovským tempem a současná americká administrativa se to nějak snaží řešit – i tím, že holt musí škrtat. Není tam ani zmínka o tom, že všechny ty peníze, co USAID ročně vydávala, byly prostě na dluh, který musejí platit ze svých daní obyčejní Američané,“ říká ekonom.
Článek podle něj vytváří zjednodušený obraz, ve kterém neexistují ekonomické limity ani odpovědnost: „Čtenář je ponechán zcela mimo ekonomické vysvětlení – v pocitu, že peníze rostou na stromě a zlý Musk je odmítá trhat a dávat je tolik potřebným Ukrajincům.“
Dále upozorňuje na závažný problém s výběrem citovaných zdrojů. Podle něj redakce opomněla zmínit, že řada lidí, kteří se v článku k situaci vyjadřují, byla přímo finančně závislá na penězích z USAID. „V textu úplně chybí informace o tom, že velká část z těch peněz vůbec nešla na Ukrajinu, ale zůstávala u pracovníků neziskovek. Všichni, kdo se v článku vyjadřují, jsou tak trochu ve střetu zájmů – protože byli z těchto prostředků placeni,“ konstatuje s tím, že veřejnoprávní médium zásadně porušilo principy novinářské vyváženosti: „Je to jako napsat článek o názoru stávkujících odborářů a nedat tam vyjádření zaměstnavatelů. To je přitom úplný základ žurnalistiky,“ podotýká.
Neziskový sektor bez kontroly a transparentnosti
Podle Šika článek zcela opomíjí základní fakta o financování samotné agentury USAID i příjemců zahraniční pomoci. „Není tam samozřejmě ani zmínka o tom, že z těch miliard USAID šly skoro dvě miliardy dolarů na platy zaměstnanců agentury. Nemluvím o těch ukrajinských neziskovkách, tam žádné výroční zprávy na webech nenajdete, jasně. Ale není tam ani zmínka o tom, že u slavné neziskovky Prague Civil Society Centre, kterou Trump proslavil, když uvedl, že měla dostat 32 milionů dolarů, také scházejí výroční zprávy na jejich stránkách,“ poukazuje.
Pak by prý totiž čtenář mohl zjistit důležité informace, kdyby byly zveřejněny: „Například že z rozpočtu 368 milionů šlo 36 milionů korun na osobní náklady, tři miliony na cestovné a reprezentaci – a že místo humanitární činnosti se věnovali hlavně vývozu demokracie.“
Zcela chybějí také informace o napojení na české struktury. „Není tam ani zmínka o tom, že zakladatelem této organizace je Člověk v tísni, který jí v roce 2023 poskytl 20 milionů korun ze svých šesti miliard příjmů. A že samotný Člověk v tísni vydal skoro miliardu na osobní náklady a 80 milionů na cestovné a reprezentaci,“ upozorňuje Šik.
A dodává: „Je nutné vědět, že jen asi 150 českých firem má větší obrat než neziskovka Člověk v tísni, které USAID zaplatila téměř 1,8 miliardy korun.“
Veřejnoprávní médium jako hlásná trouba zájmových skupin?
Zároveň Pavel Šik zdůrazňuje, že jeho kritika nesměřuje proti neziskovým organizacím jako takovým, ale proti systému, v němž jsou financovány z veřejných rozpočtů a stávají se nástrojem politických zájmů. „Nemám nic proti neziskovkám, když je platí lidé. Ale podle mě je absurdní, že se z nich stala jakási prodloužená ruka vlád,“ říká ekonom.
Zásadní výhradu má i k tomu, že článek vůbec nezmiňuje celkový rozsah americké pomoci Ukrajině. „V článku není napsáno, že Spojené státy skrze USAID už darovaly Ukrajině 37,6 miliardy dolarů a že převážná část – konkrétně 88 % – nešla na humanitární účely, ale byla kategorizována jako podpora vládnutí. To v praxi znamená financování projektů realizovaných neziskovkami na posílení institucí,“ upozorňuje.
Šik uzavírá svůj komentář s ostrou výtkou k tomu, jak je téma v médiu zarámováno: „Píšu to hlavně proto, aby bylo jasné, že ti všichni zaměstnanci neziskovek, kteří se nikdy nezajímali o to, že peníze nerostou na stromech, teď samozřejmě budou tvrdit, že zazobaný Musk je chce ‚okrást‘ a iROZHLAS je jejich hlásnou troubou, místo aby informoval nezaujatě. A že těch lidí, co z toho žili, je...,“ zakončuje Pavel Šik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte, že by se mělo více kontrolovat, kam mizí peníze ze zahraniční pomoci?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská
