Klíčovou dohodou z roku 1987 společně podepsali tehdejší prezidenti Spojených států a Sovětského svazu Ronald Reagan a Michael Gorbačov. Podle mnohých šlo o významný krok v historii studené války a vedla k jejímu ukončení. Po třiceti letech od jejího uzavření se však, zdá, že smlouvě „zvoní umíráček“. Donald Trump se nechal slyšet, že Rusové dohodou stejně porušují, a proto Spojené stády z dohody odstoupí. Trumpovo oznámení vzbudilo na světové scéně mimořádnou pozornost.

Nejtvrdší reakce přišla dle očekávání z Ruska. „Na rozdíl od našich amerických partnerů jsme si vědomi vážnosti situace a dopadu takového kroku na bezpečnost. Pokud půjdou Američané postupovat tímto směrem a po dohodě s Íránem odstoupí také z této dohody, budeme muset nějakým způsobem reagovat. Naše reakce potom může být i vojenského rázu, byť zajít tak daleko si samozřejmě nepřejeme,“ cituje britský deník The Financial Times náměstka ministra zahraničí Sergeje Rybakova.

Znepokojení vyvolalo Trumpovo oznámení také mezi spojenci v NATO a Evropské unii, kteří považují smlouvu z roku 1987 za zásadní bezpečnostní opatření na mezinárodní scéně. „Panují nyní obavy, že by mohly Spojené státy odstoupit i z dalších podobných dohod. Například z té, která se věnuje omezení jaderných hlavic,“ píše britský deník a zmiňuje probíhající dvoudenní návštěvu Trumpova poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona.

„Dohady o odstoupení z klíčové dohody budou ještě více ochlazovat atmosféru setkání, v rámci kterého bude Bolton vedle ministra zahraničí Sergeje Lavrova hovořit také s prezidentem Vladimirem Putinem. Washington bude prostřednictvím Boltona varovat Rusko, aby nepomáhalo Íránu vyhnout se sankcím, které toto zemi brání vyvážet ropu,“ píše britský deník s tím, že dohoda z roku 1987 zakazovala vyrábět všechny konvenční a nukleární raketové hlavice s doletem mezi 500 až 5500 kilometry.

Smlouva sice již platí třicet let, ale v posledních letech si Američané často stěžovali na její porušování ze strany Ruska. Moskva však taková obvinění vždy popírala. S námitky Spojených států většina evropských partnerů sice souhlasí, ale přesto tak radikální krok nepřivítala. „Jej pravda, že také Evropa vyzývala Rusko, aby se těmito vážnými obviněními zabývalo. Ale odstoupení Ameriky z dohody považuji přesto za politováníhodné,“ uvedl německý ministr zahraničí Heiko Maas.

Za „chybný“ označil Trumpův krok také někdejší vůdce Sovětského svazu Michal Gorbačov, který smlouvu stvrdil svým podpisem. „Odstupovat od této smlouva Američané neměli za žádných okolností. Cožpak není Washingtonu jasné, k čemu by to mohlo vést?“ podivuje se Gorbačov. Podle analytiků mohlo vést Trumpa k jeho rozhodnutí také obavy z Číny, která dohodu nikdy nepodepsala a není vázána jejími závazky.

Americký prezident si nicméně nechává otevřené dveře pro další vyjednávání. „Mohli bychom přestat vyvíjet jaderné zbraně, ale v takovém případě bychom požadovali uzavřené nové dohody jak s Ruskem, tak s Čínou,“ uvedl Trump. I přes tato slova se z Ruska ozývají hlasy, že americký prezident vrací svět do období studené války, která pronesl například ruský senátor Alexej Puškov.