V rozhovoru pro Seznam Zprávy obhajoval ministr vnitra Vít Rakušan nutnost šifrovaných telefonů v centrále hnutí STAN. Uvedl, že kancelář hnutí STAN nebyla bezpečná. „My jsme proto přijali fyzická opatření k tomu, abychom chránili naši kancelář jako takovou, a jedním z těch řešení byl i styl komunikace,“ vysvětloval.

„Politici hnutí STAN se tehdy evidentně nesvěřili se svými obavami z narušení demokratického procesu orgánům činným v trestním řízení, ale zařídili se po svém. Do médií tvrdí, že sice nemají důkazy o tom, kdo je odposlouchával, ale že to mohla být politická konkurence. Ovšem odposlouchávací zařízení se v centrále STAN nenašlo,“ odkazuje moderátorka Jana Bobošíková na následující vyjádření Víta Rakušana: „Nemám pro to důkaz, proto říkám, je to jedna z možností, která mě osobně v té chvíli napadla, anebo to byla politická konkurence, která o takové informace stála,“ prohlásil šéf hnutí STAN.

Během rozhovoru však dotaz na Víta Rakušana, zda se poslanci STAN obrátili s tak zásadním podezřením na kriminální destrukci demokratické volební soutěže na orgány činné v trestním řízení, nezazněla. „Je přece tak pěkné, tajemné a přitažlivé ponechat takové obvinění v rovině spekulací namísto řádného vyšetření, že?“ glosuje dění Bobošíková.

„Vytváří ministr vnitra v naší zemi prostředí pro to, aby se občan nebo firma, kteří se cítí být ohrožení nežádoucím únikem informací, obrátili na orgány činné v trestním řízení? Nebo je spíš ministr nutí k tomu, aby si koupili šifrovaný telefon?“ vybízí diváky pořadu Aby bylo jasno otázkou k zamyšlení.

Šifrovanou komunikaci podle vyjádření Rakušana využívá celá vláda, je podle něj ale nutné si  dobře vybírat, s kým jej ke komunikaci členové kabinetu využívají: „My samozřejmě máme na Ministerstvu vnitra množnost šifrované komunikace, má to pan premiér, mají to všichni ministři v této zemi. A na šifrovaném telefonu jako takovém není nic špatného. Špatné je to, když s tím šifrovaným telefonem mluvíte s někým, s kým byste opravdu jako politik mluvit neměl, a to já jsem nikdy neudělal,“ sdělil Rakušan.

Bobošíková se nad jeho slovy pozastavuje: „S kým by politik v demokratické a svobodné zemi mluvit neměl, ministr vnitra neprozradil a redaktorka Seznam Zpráv se ani nezeptala. Škoda, mohli jsme se dozvědět, s kým je bezpečné za vlády ministra vnitra Rakušana mluvit a komu se raději vyhnout,“ dodává.

Ministra Rakušana následně označila za „vrchního nástěnkáře“. Rakušan objednal nástěnky na nádražích, vlacích a stovkách obcích České republiky: „Mnozí jimi pohrdáme, ale každý se na té vesnici u ní zastaví a ty informace si čte,“ uvedl.

Vládní plakátová kampaň vyšla na 40 milionů korun z peněz daňových poplatníků. Kampaň, která na těchto nástěnkách poběží až do listopadu 2024, která kromě velkých měst zasáhne i ty nejmenší obce. 

Tyto finanční prostředky určené do pocitu bezpečí obyvatel jsou podle Rakušana účelně vynaložené peníze. Podle ministra vnitra sice máme bezpečnostní situaci, která není horší, než byla před covidem, ale pocit bezpečí, ten se zhoršuje. „Máme dvě proměnné, máme reálnou bezpečnostní situaci, která rozhodně není horší, než byla v předcovidové době, co se týče čísel kriminality, ale máme druhou veličinu, a to je pocit bezpečí a ten se zhoršuje. Musíme samozřejmě jako stát investovat do toho, aby lidé dostávali informace, které mají potenciál tu celou společenskou tenzi zklidňovat,“ vysvětloval Rakušan, proč vnitro musí spustit reklamní kampaň tohoto druhu.

Občané by ale měli dostávat přesné informace, nikoli informace, které mají uklidňovat, dodává Jana Bobošíková s tím, že v Aby bylo jasno tak činí. „Neměl by se o něco takového starat i důvěryhodný stát? Neboli dodávat informace a nabízet řešení namísto informací na nástěnkách za peníze daňových poplatníků?“ pokračuje moderátorka.

Rakušanova slova poté dává do kontrastu s oficiálními statistikami kriminality za prvních osm měsíců roku 2019 s prvními osmi měsíci letošního roku. Čísla hovoří jasně: letos vzrostl o 23 % počet vražd a o 30 % počet znásilnění a loupeží je o čtyři procenta více ve srovnání s předcovidovým rokem.

„Ještě věříte ministrovi vnitra, že reálná bezpečnostní situace není horší než před čtyřmi lety? A uklidní vás jeho nástěnky za naše peníze? A jestli pak víte, u koho peníze za kampaň skončí...?“ zakončuje Jana Bobošíková.