Pokud by měla podmínka čtvrtiny života v penzi platit, měl by podle zprávy věk dál růst. Od počátku 30. let by se měl zvyšovat za desetiletí o rok. V 66 letech by šli do penze lidé, kteří se narodili v roce 1979. Letos slaví čtyřicáté narozeniny. Důchod v 67 by měli lidé s rokem narození 1992, letos jim je 27 let, vyplývá ze zprávy.

Česko nyní vydává na penze asi osm procent hrubého domácího produktu (HDP). Před rokem 2060 by to mělo být 14,5 procenta HDP. Pokud by věk dál rostl, výdaje by se zvyšovaly pomaleji. Činily by podle propočtů na konci padesátých let asi 13,2 procenta HDP. Podle zprávy má nyní sice ČR výdaje nižší, zvedat se ale budou rychleji než v jiných vyspělých státech.

Důchodový systém je v posledních letech v přebytku, a to díky vysoké zaměstnanosti a růstu mezd. V kladných číslech by podle zprávy mohl zůstat do 30. let. Poté se schodek začne rychle zvyšovat. Před rokem 2060 by mohly výdaje převyšovat příjmy o 4,8 až 4,9 procenta HDP. V dnešních cenách to je asi 270 miliard korun. Kdyby se věk odsouval, saldo by bylo nižší a činilo asi 3,5 procenta HDP.

Při nynějším nastavení mladí z penzijního systému dostanou o 41 procent peněz víc, než do něj odvedou. Odsun věku prodlužuje pracovní aktivitu a zkracuje pobírání důchodu. Zvyšují se tak příjmy do systému a brzdí růst výdajů. Pokud by se věk dál odsouval, rozdíl důchodu a odvedené částky by při nynějších odvodech klesl na 27 procent.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD), jejíž úřad zprávu vypracoval, navyšování důchodového věku odmítá. Podle ní je kromě ekonomické stránky podstatný i sociální rozměr penzí a v potaz by se nemělo brát jen prodlužování života, ale také jeho zdravé části. Podle údajů Eurostatu Češi a Češky žijí ve zdraví o něco kratší dobu než v průměru muži a ženy v EU.

Ministerstvo práce ve zprávě uvádí, že není nezbytné reagovat okamžitě, ale „úpravu cílit na příští revizi v roce 2024“. Rozhodovala by tedy až další vláda. Resort to zdůvodňuje tím, že trh práce čekají velké změny kvůli robotizaci a digitalizaci a bylo by vhodnější věnovat se posílení příjmů důchodového systému.

Podle Ministerstva financí výsledky zprávy naopak jasně ukazují, že „současné nastavení důchodového systému je zcela neudržitelné“, proto by vláda měla o důchodovém věku rozhodnout. Resort financí zdůraznil, že by se případné zvýšení věkové hranice dotklo lidí, kterým není ještě ani 40 let.

Na potřebu změn důchodového systému, aby byl dlouhodobě udržitelný a zvládl v budoucnu početnou generaci tzv. Husákových dětí ze 70. let, poukazuje Národní rozpočtová rada. Po reformě volají i někteří experti a politici, a to hlavně opoziční. Odborníci zdůrazňují, že pouhá úprava parametrů udržitelnost nezajistí.