Strategie navrhuje opatření, která by měl stát zavést v řadě oblastí od zemědělství, vodního hospodářství, dopravy, průmyslu až po cestovní ruch, vyplývá z dokumentu, který má k dispozici ČTK.

Na návrhu rámcové Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR pracovalo ministerstvo společně s meteorology, vědci a dalšími úřady. Po meziresortním připomínkovém řízení je obsáhlý materiál, který doplňuje připravovanou Politiku ochrany klimatu v ČR, předkládán bez výhrad.

Premiér Bohuslav Sobotka ve středu v Brně na setkání s odborníky řekl, že vláda by v příštím roce měla mít ucelenou strategii, podle níž bude proti suchu a dopadům klimatických změn postupovat. Na naplnění se bude podílet osm ministerstev. Časem by ji měly mít i města a obce.

Do roku 2030 se zvýší průměrná teplota vzduchu o jeden stupeň

"Strategie shrnuje nezpochybnitelné změny klimatu na globální, evropské a národní úrovni. Prezentuje další vývoj klimatu a předpokládané dopady na území ČR. Jeden z nich zažíváme letos, a to katastrofální sucho," řekl ČTK náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský.

V Česku by se měla do roku 2030 podle dokumentu zvýšit průměrná roční teplota vzduchu zhruba o jeden stupeň Celsia, oteplí se vzduch a změní srážky. Například jako potenciálně pozitivní důsledek změny klimatu se podle dokumentu může projevit prodloužení bezmrazového období o 20 až 30 dnů. V nejteplejších oblastech se posune začátek hlavního vegetačního období na začátek března a konec až do závěru října, uvádí materiál.

Vyšší teploty vzduchu dovolí dřívější setí a následně ovlivní růst a především vývoj plodin. Uspíší se i doba zrání. Strategie mimo jiné navrhuje, aby se i v dosud chladnějších oblastech pěstovaly teplomilné odrůdy, například polorané odrůdy kukuřice na zrno, rané odrůdy vinné révy, v nejteplejších lokalitách jižní Moravy a Polabí čirok.

Nedostatek srážek, ale i extrémní srážky jsou problém

V rámci ochrany přírody a krajiny uvádí dokument všechny přírodě blízké postupy, které pomůžou zadržovat vodu v krajině a zmírnit erozi půdy, obzvláště zemědělské a v lesích. Významnou součástí retence vody v krajině je i obnova a budování malých vodních nádrží a zavlažovacích systémů.

Nedostatek srážek může mít podle dokumentu negativní dopady na energetiku, například snížit produkci biomasy využívané pro výrobu elektřiny a tepla nebo omezit výrobu sektorů náročných na vodu. Naopak extrémní srážky a povodně mohou narušit elektrické sítě a produktovody a omezit či znemožnit zásobování po železnici i silnici.

Adaptační opatření jsou již nyní částečně podporována z evropských a norských fondů. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) dále navrhuje uložit resortům, které se na ní budou podílet, aby každoročně v příštích pěti letech zajistily další peníze v rámci svých kapitol.