Na úvod ministryně spravedlnosti upřesnila, proč Babišův kabinet v pondělí nakonec dospěl k tomu, že přeruší projednávání novely zákona o ochraně veřejného zdraví, která měla dát poměrně výrazně pravomoci ministru zdravotnictví. „Nevíme teď, jak by se Ústavní soud zachoval, byla tam samozřejmě názorová neshoda,“ odpověděla na otázku, zda tato novela narážela na parametry ústavnosti.

Sama jako předsedkyně Legislativní rady vlády podpořila překlenovací novelu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO). „Tato novela byla potřebná, byla překlenovací a nebyla by dlouhodobá, a poté by se doladila,“ podotkla.

„Zaznívaly i názory, že ministr zdravotnictví nemůže sám taková opatření činit. Nicméně on už je má stejně dnes v gesci,“ připomněla s tím, že ministr zdravotnictví už dnes může klidně zavřít např. školu. Krizový zákon byl, podle ní, vytvořen především k právnímu řešení vůči živelním pohromám.

Podotkla, že zmíněnou Vojtěchovu překlenovací novelu nepodpořila však jednoznačně, ale dala mu doporučení, aby do ní zapracoval další podrobnosti a zohlednil rozhodnutí Městského soudu v Praze, tedy aby více to vše vysvětlil. „Dali jsme tedy celou řadu doporučení, ministr by to býval i akceptoval... Nakonec to neprošlo. Uvidíme, s čím přijde ministr Hamáček ve čtvrtek,“ doplnila.

Sdělila, že očekává jistá úskalí, až ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) předloží novelu krizového zákona. „Protože k tomu potřebujete 120 poslanců, jde o ústavní zákon. Tohle bude na dlouhé lokte,“ soudí ministryně spravedlnosti.

Vysvětlila, proč není možné, aby vláda nyní postupovala podle současných zákonů, tedy podle krizového zákona, podle zákona o ochraně veřejného zdraví, či podle ústavního zákona o bezpečnosti. „To je otázka právního názoru. Zdravotní zákon je přiléhavější na tu pandemii. Chtěli jsme to vyřešit tou překlenovací dobou,“ zopakovala Benešová.

„Dnes nevíme, co bude po konci nouzového stavu po 17. květnu. Tady budou asi hlavní roli hrát nákupní střediska, právě zde se ministru zdravotnictví vytýká, že by měl nadměrnou pravomoc,“ uvedla ministryně. „Dnes jsem ale zaslechla, že je na stole i varianta, že by to mohlo být v pravomoci jednoho ministra, ale musel by mít ale souhlas vlády plus by byla ještě nějaká podmínka... Uvídíme, co na Ministerstvu vnitra ve čtvrtek vyplodí,“ poznamenala Benešová.

Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského i podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) měla taková novela projít normálním legislativním procesem. I proto to nepovažovali za zcela standardní a vhodné. „Po boji je každý generálem,“ k tomu podotkla ministryně.

„Vláda rozhodně neměla snahu zneužívat své pravomoce. To můžu jednoznačně popřít!“ zdůraznila dále Benešová, s tím, že vláda chtěla zamezit šíření koronaviru. „Naopak by vláda měla dostat pochvalu za to, že to dokázala, jsme jeden ze států, který by měl jít příkladem,“ namítla.

„Není to otázka i toho, jak se k tomu postavili lidé, je to podle vás jen otázka vlády?“ očekávala moderátorka Zuzana Tvarůžková i zmínku o pochvale pro české občany. „To je samozřejmě také hezké... I lidi mají dostat pochvalu, že byli zodpovědní,“ dala jí ministryně za pravdu,

Rozhodně podle ní ale není situace pro vládu procházka růžovou zahradou. „Já v této situaci vládu prožívám a opravdu to není příjemné. Tam prostě musíte něco okamžitě vyřešit. Já si tam mnohdy připadám jak chirurg, kterému leje rána. Každý je tu rádce, ale kdyby v té situaci byli, bůhví jak by to dopadlo,“ povzdechla si ministryně.

Moderátorka se dále tázala, v čem vláda narážela na problémy, kdy nebylo možné postupovat podle současných zákonů, ale byla nutná zmíněná novela. „No, současné zákony nestačí, je to úplně nová situace,“ vysvětlovala Benešová. „Je to mimořádná situace, kterou tu nikdo nikdy neviděl. Jako museli jsme si poradit. Postupovali jsme v dobré víře a ta dobrá víra je tu stále,“ hájila ministryně kroky vlády v řešení koronavirové krize.

Na počátku krize se postupovalo opatřeními vlády podle krizového zákona, potom byla opatření vydávána Ministerstvem zdravotnictví na základě zákona o veřejném zdraví, pak přišel zmíněný rozsudek Městského soudu v Praze, který je pravomocný a opatření Ministerstva zdravotnictví zrušil.

Benešová však připomněla, že je zde možnost podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu: „A pozor, já viděla hodně kasačních stížností v tomto státě, jo... Takže já bych nepředjímala,“ upozornila ministryně spravedlnosti. Jako členka vlády vysvětlila situaci tím, že zdravotní zákon je zkrátka na pandemickou situaci přihléhavější, než zákon krizový. „Prostě si to na vládě uvědomili, že krizový zákon není tak přiléhavý, tak přepnuli na druhý zákon, no...“ popsala jednoduše.

Rozsudek soudu si celý přečetla a zmínila věci, se kterými nesouhlasí: „Zejména nesouhlasím s tím postupem Městského soudu v Praze. Já být na místě soudce, tak se vyloučím z důvodu podjatosti, protože jestliže mám bratra politicky aktivního, včera vám tady plamenně obhajoval kroky proti vládě, tak to není zrovna vhodné,“ kroutila ministryně hlavou.

„Pak tam také byly takové zvláštní situace, že třeba podateli, který stížnost podal, v podstatě soud pomáhal vylepšít stižnost tak, aby byla úspěšná. To se nedělá,“ poukázala na to, co je proti judikatuře Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu.

„Byla tam ale řada dalších věcí. Třeba, že nerozhodoval jediný senát Městského soudu v Praze, ale rozhodovaly i jiné senáty a ty dva ostatní senáty rozhodly přesně obráceně,“ upozornila ministryně spravedlnosti Marie Benešová.