Vláda si prohlašovala návrh státního rozpočtu na rok 2025 se schodkem 241 miliard korun. Přitom kumulativní manko současné vládní koalice za období její vlády je 1,14 bilionu. Opozice i ekonomové tvrdí, že tento rozpočet se nezakládá na pravdě, že jsou podhodnoceny výdaje a nadhodnoceny příjmy. Zejména z důvodu očekávaného růstu HDP o 2,7 %, což je ekonomická chiméra. Takže suma sumárum, tento návrh státního rozpočtu je nejen vylhaný, ale i předvolební. A jeho nezodpovědnost ukazuje, jak se u nás dělá často politika, kdy podvod na voličích se ukáže až po volbách.

Problém ovšem je, že toto neustálé posouvání současných ekonomických a sociálních problémů v ČR nelze vyřešit ani „nápady“ současné parlamentní opozice, která neustupuje od svých nereálných a často populistických návrhů. Prostě volby se blíží a je třeba nezodpovědně vše a všem naslibovat. Dnes je catch all party úspěšná, nicméně impotence současné české politiky je vidět na každém kroku a v každé diskusní debatě. A je zajímavé, že média pramálo zajímá program a konkrétní kroky té které politické strany k řešení aktuálních problémů dneška.

Pokud občané chtějí změnit současný negativní trend vládnutí, pak to musejí udělat sami. Dnešní parlamentní politici to nedokáží, a naopak svými řešeními prohlubují hospodářskou krizi, přispívají ke snižování životní úrovně zaměstnanců, a svými neuváženými výroky dokonce připouštějí eskalaci války na Ukrajině, což ve svém důsledku přináší rizika ještě větší. Lidé, ale zejména politici zapomněli, že demokracie a boj za svobodu se neodehrává toliko ve volebních místnostech, ale že to je práce celé společnosti na plný úvazek. A zodpovědní politici by měli jít příkladem.

Ale zejména nám v poslanecké sněmovně scházejí osobnosti, které co si myslí a o čem jsou přesvědčeny, že je to správné, tak to otevřeně veřejnosti sdělují, a podle toho také konají. A při pohledu na naši parlamentní politickou reprezentaci bychom takové politiky hledali jako jehlu v kupce sena. Lži se předkládají za pravdu a málokdo má odvahu odhalit své povolební plány. Proto nelze věřit ani dnešní asociální vládě, ale ani populistické parlamentní opozici.