Podle Míla je naprosto nesmyslné zestátňovat ČEZ. A stejně tak je podle něj naprosto zbytečné sepisovat „státní energetické koncepce“, které nikdy nikdo realizovat nebude, protože jsou zastaralé už v době svého vzniku.

Míl upozornil, že český stát může stavět nové bloky v Dukovanech, aniž by tím nějak ovlivnil minoritní akcionáře ČEZu. Ale stát místo toho uvažuje o vytěsnění minoritních akcionářů.

„To, co říkám já, to vyjde na 4,5 miliardy. A vytěsňovat minoritní akcionáře vyjde na 200 miliard – tak to já teda nevím, kde je stát vezme. A pokud je má, tak nevím, proč se dneska škrtají důchody. Stát tím převede na bedra daňových poplatníků vyřazování uhelných dolů i modernizaci Dukovan. A slepice, která snáší zlatá vejce, to je ta distribuce, tak té se chce stát zbavovat, což je nesmysl. Ta investice bude tak velká, že každému občanovi vzrostou poplatky o 100 %. O 100 % se zvednou i náklady na udržení stability sítě. Podle mě je to nesmysl – a stát by se neměl té distribuce zbavovat,“ hřímal ve studiu Míl.

Šnobr nabídl na celou věc trochu jiný pohled. Upozornil, že cestou státní kontroly nad jadernou energetikou jde Francie. A položil otázku, zda se EU v budoucnu bude řídit plány, které se namalují v Praze – nebo spíše plány, které se namalují v Paříži.

„My s tou cestou nemusíme souhlasit, ale Francie nám ukazuje cestu, kudy se bude Evropa ubírat. Problém ČEZu není v tom, že by neměl peníze na stavbu jaderné elektrárny. Jeho problém je v tom, že neprokáže, že je taková investice rentabilní, a to soukromá společnost musí prokázat vždycky,“ zdůraznil Šnobr.

Míla však nepřesvědčil. Podle něj stát nemusí strukturu ČEZ měnit. Francie podle něj vůbec není příkladem vhodným k následování. Model, ve kterém stát drží 70 % akcií ČEZ, je podle Míla funkční a není třeba ho měnit.

„Já rozumím tomu tlaku menších akcionářů na odkup akcií vládou v době, kdy je to nejvýhodnější, ale není nutné to dělat,“ nechal se slyšet Míl. Trvá na tom, že stát vůbec nepotřebuje tento krok dělat.

„V roce 2004 se tady rozhodlo o podpoře fotovoltaických zdrojů. Já jsem tehdy místopředsedovi vlády říkal, že to bude stát hodně peněz, a on se mi tehdy vysmíval. Ukázalo se, že to opravdu hodně peněz stálo. Ale lidé jen využili příležitost, investovali do toho své peníze, a pak stát najednou přišel a začal tyhle investice zdaňovat. Výsledkem je, že lidé přestali státu věřit a výsledkem je, že když teď stát chce znovu rozjet fotovoltaické projekty, tak to musí dotovat a dát lidem peníze předem... Tohle je podle mě základní chyba. Stát by měl jako první respektovat věci, které si v zákonech sám schválil,“ nešetřil dál kritikou Míl.

„A druhá věc je, že by stát, vláda měla fungovat jako správce majetku – a neměl by fungovat jako podnikatel. Ten stát by otevřít prostor pro to, aby tu lidé chtěli podnikat,“ řekl Míl. Pokud i stát vystupuje jako podnikatel, je tu problém. „Výsledkem je, že za 50 let jsme postavili méně kilometrů dálnic než Poláci za 10 let,“ podotkl.

Podle Šnobra „asi bude nutné jít cestou zestátnění ČEZ“, ale zdůraznil, že udělat to tak, „aby byli i minoritní akcionáři uspokojeni“, aby kvůli tomu nedošlo na vlnu velkých sporů a ústavních žalob. Vláda Petra Fialy (ODS) se teď podle Šnobra snaží minoritní akcionáře ČEZu vystrašit.