Peníze by se měly stejně jako letos využít na boj proti korupci, volný čas dětí, kulturu, podporu národnostních menšin či rovných příležitostí pro ženy a muže, sport, sociální služby, protidrogovou prevenci či ochranu životního prostředí. Vyplývá to z materiálu o dotační politice pro rok 2021, který by měla v pondělí projednat vláda.

Ministerstva by měla letos podle schváleného záměru na dotacích rozdělit zhruba 8,02 miliardy korun. Plánovanou částku na příští rok na rozdíl od předchozích let materiál neobsahuje. Autoři to zdůvodňují tím, že se návrh tvoří v první polovině roku, takže resorty přesné údaje ještě nemají a výše prostředků by byla jen orientační. K dispozici by měla být až data o poskytnutých dotacích „v novém analytickém materiálu“, který každoročně za předchozí rok vypracuje sekretariát rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Informace o sumě za rok 2021 by tak vláda měla dostat do konce roku 2022.

Ve srovnání s letoškem by mělo být dotačních programů o 16 méně, tedy celkem 86. „Důvodem pro snížení počtu je buď sloučení s jiným dotačním programem, nebo převedení správy programů mimo ústřední orgán státní správy, případně vyřazení programu,“ stojí v podkladech pro vládu.

Pro příští rok se upravil i název dokumentu s hlavními oblastmi dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím. Přibylo do něj doplnění „na podporu veřejně prospěšných činností“. V polovině února to schválila rada vlády pro neziskové organizace. Změna prý zpřesňuje „vyjádření obsahu materiálu“ a je reakcí na zjištění, že u víc než poloviny letošních dotačních programů pro neziskové organizace byli mezi příjemci i jiní žadatelé, a to třeba v kultuře, vzdělávání či životním prostředí. Autoři uvedli, že dotace nejsou na podporu existence „neziskovek“, ale stát jimi podporuje prospěšné činnosti či si za ně pořizuje sociální, kulturní a jiné služby, mezi jejichž poskytovateli je významný podíl neziskových organizací.

Oblastí, do nichž by měly dotace směřovat, zůstává 18. Patří mezi ně boj s korupcí, bydlení, podpora dětí a mládeže, kultura, podpora národnostních menšin a romské menšiny, ochrana spotřebitele, zdravotní prevence, protidrogová politika či předcházení rizikovému chování. Nechybí podpora rodiny, rovných příležitostí, sociálních služeb, sportu, vzdělávání, zahraničních aktivit a životního prostředí.