Severoatlantická aliance zajišťuje ochranu svého vzdušného prostoru pomocí společného systému protivzdušné obrany (NATINAMDS). České letectvo do něj vyčleňuje dva stíhací letouny Gripen, které jsou poté pod aliančním velením. Systém je ale podle ministerstva obrany určen výhradně k obraně před vojenskými hrozbami, a nezajišťuje tak obranu před civilními letouny zneužitými k teroristickému útoku.
„Smlouva upravuje spolupráci v případech, které nelze řešit v rámci systému protivzdušné obrany NATO. Jde především o situace, kdy by se civilní letoun ocitl v rukou teroristů, nebo vzájemnou výpomoc při výpadku schopností vzdušných sil jednoho státu,“ poznamenal ministr obrany Martin Stropnický (ANO).
O projektu takzvaného společného nebe jednali členové české a slovenské vlády už na dřívějších společných schůzkách. Podle slovenského ministerstva obrany Česko i Slovensko ovšem i nadále budou zajišťovat ochranu svého vzdušného prostoru samostatně. Česká republika podobnou smlouvu s jiným státem nemá. V minulosti podobnou dohodu uzavřela pouze s USA kvůli summitu NATO, který se v Praze konal v listopadu 2002. Umožňovala, aby americké vzdušné síly v případě potřeby zasáhly nad českým územím.
Zatímco slovenské stíhací letectvo má ve výzbroji ruské bojové letouny MiG-29, česká armáda používá stíhačky JAS-39 Gripen. Bratislava ovšem vyjednává se Švédskem o možnosti koupě nebo leasingu gripenů.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
