Úprava připravená Národním bezpečnostním úřadem (NBÚ) vychází z novely, kterou schválila předchozí vláda ANO a ČSSD v červnu 2020, ve Sněmovně však následně do voleb nedospěla ani do prvního čtení.

Nynější úprava je účinná od roku 2006 a nejrozsáhlejší úpravy text doznal před více než deseti lety. Podle NBÚ od té doby vyplynuly některé poznatky, na základě kterých jsou nutné další změny. S nimi počítal už předpis schválený minulou vládou. „NBÚ doplnil tento původní návrh o několik dílčích změn vycházejících především z aplikační praxe a nyní jej opětovně předkládá,“ stojí v materiálu.

Novela také zapracovává požadavky směrnic NATO a usiluje o snížení administrativní zátěže u fyzických osob i podnikatelů. Zavádí například speciální režim pro příslušníky bezpečnostních sborů, státní zaměstnance, vojáky a státní zástupce k utajované informaci ve stupni vyhrazené.

Změnou definice utajované informace reaguje NBÚ na to, že ta nynější podle úřadu nepokrývá všechny možné podoby utajované informace. „Cílem precizované definice je zohlednit též ústní, obrazovou nebo zvukovou podobu utajované informace, neboť utajovaná informace může existovat, aniž by byla zachycena na nějakém nosiči,“ stojí v návrhu.

Zlepšení má zajistit také možnost fyzické osoby i podnikatelů požádat současně o národní osvědčení i osvědčení pro cizí moc. „Podle stávající úpravy může o vydání osvědčení pro cizí moc požádat pouze držitel osvědčení národního,“ stojí v návrhu.

Návrh si podle NBÚ vyžádá pouze náklady na úpravu, případně pořízení příslušného hardwarového a softwarového systému pro potřeby NBÚ. Celkové náklady na takový systém odhaduje úřad na 70 milionů korun, přičemž zhruba 20 milionů jsou náklady související přímo s projednávanou novelou. „Budou hrazeny v rámci schváleného limitu výdajů a střednědobého výhledu kapitoly NBÚ,“ uvádí návrh.