Tarify pedagogů ve veřejném školství vzrostly v loňském listopadu o 15 procent. V odměňování učitelů soukromých a církevních zařízení se to ale promítne částečně až letos, protože nedostávají platy podle tabulek, ale mzdy, na kterých se dohodnou se zřizovateli. Ti mají od státu peníze pro zaměstnance na základě srovnání s předchozími výdaji veřejných škol.

Navýšení peněz pro neveřejné školy nebylo podle ministerstva možné zapracovat do návrhu státního rozpočtu, protože bývalá vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) o růstu platů učitelů rozhodla až v den jeho schvalování. Poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09) pak ve Sněmovně prosazovala pozměňovací návrh, který měl letošní rozpočet o tyto peníze navýšit. Ačkoli někteří poslanci upozorňovali na to, že jde o peníze, které neveřejné školy podle zákona musejí dostat, Sněmovna návrh při schvalování rozpočtu odmítla.

Pro soukromé školy bude letos ministerstvo potřebovat 101 milion korun, které odpovídají růstu platů učitelů v loňském listopadu a prosinci. Dalších 30 milionů pak musí poslat církevním školám. Peníze, které by na tyto výdaje resort mohl využít, už spotřeboval jinak. Ministr je chce získat z vládní rozpočtové rezervy. Po zapracování připomínek z Ministerstva financí a Ministerstva pro místní rozvoj jde návrh na vládu bez rozporu.

Zástupci soukromých a církevních škol již loni v prosinci zaslali premiérovi v demisi Andreji Babišovi (ANO) dopis, ve kterém ho žádali, aby peníze zajistil. Upozornili také, že by se měl řešit rozdíl mezi financováním veřejného a neveřejného školství, který je podle nich nespravedlivý. Babiš naopak státní příspěvky pro neveřejné školy v minulosti kritizoval. Ministerstvo jim přispívá zhruba 6,5 miliardy korun ročně. Rozpočet regionálního školství činí letos kolem 120 miliard korun.

Podle statistik Ministerstva školství pracuje v letošním školním roce na 1 060 mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, které patří církvím nebo soukromníkům, zhruba 13 800 učitelů. Celkem je v Česku asi 156 000 pedagogů.