Návrh, který by měl platit od ledna příštího roku, nebude mít dopady na státní rozpočet, ale na rozpočty zdravotních pojišťoven. Ty podle materiálu vydají ročně asi o 440 milionů korun více než v současnosti. Největší dopady – asi 295 milionů korun – se očekávají u Všeobecné zdravotní pojišťovny, která je největší a má mezi pojištěnci i více lidí ve vyšším věku.

Novela je do vlády předkládána s rozporem ministerstva práce a sociálních věcí, které by chtělo do materiálu zapracovat změny týkající se úhrady umělého oplodnění. Ministerstvo chce o pět let zvýšit věk, do kterého bude umělé oplodnění hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Nově by podle návrhu mohly ženy zákrok podstoupit do dosažení 44 let věku. Požaduje rovněž zvýšení počtu pokusů hrazených z veřejného pojištění ze tří na čtyři nebo v případě, že bylo v prvních třech pokusech ženě vloženo jen jedno embryo, žádá možnost až šesti pokusů. Ministerstvo práce uvádí, že tím chce reagovat na změny, kdy lidé odkládají rodičovství do vyššího věku, s čímž ale souvisejí rizika neplodnosti. Ministerstvo zdravotnictví tuto úpravu odmítlo.

S návrhem, který se týká limitu na doplatky na léky, nesouhlasí Svaz průmyslu a dopravy ČR, který jej pokládá za nesystémový a populistický, a Unie zaměstnavatelských svazů.