Tisková konference amerického prezidenta v jeho floridském resortu byla komentátorem CNN shrnuta lapidárně: „Vypadalo to, že pro Ukrajinu už nemůže být situace horší. A pak promluvil Donald Trump.“
Po jednáních delegací USA a Ruska v Rijádu se Trump rozhovořil o ukrajinské válce způsobem, který skutečně mnohé překvapil.
„Slyšel jsem, že jim vadí, že nemají místo u stolu. No, mohli ho mít tři roky a dlouho předtím. Dalo se to vyřešit velmi snadno,“ zaznělo mimo jiné z úst amerického prezidenta.
„Nikdy jste s tou válkou neměli začínat, měli jste se dohodnout. Já jsem tu dohodu pro Ukrajinu mohl zařídit,“ dodal prezident, který v Bílém domě působil už mezi lety 2017 a 2021.
Ocenil Rusko, že si nyní sedlo za jednací stůl v Rijádu. „Já vidím, že chtějí to barbarství ukončit,“ řekl Trump.
A také hovořil o tom, že na Ukrajině už docela dlouho neměli volby, takže vlastně nikdo neví, jakou mají současní vůdci podporu ve své zemi.
„Myslím, že mám dobrou šanci tu válku ukončit,“ shrnul s tím, že tento konflikt od počátku nedával smysl.
Jeho vystoupení kromě novinářů, z nichž Trumpovu tiskovku kriticky rozebírala zejména CNN, přijali s rozpaky i evropští lídři.
Komisařka pro zahraniční styky Kaja Kallasová Trumpa vyzvala, aby nestranil Moskvě. „Rusko se nás pokusí rozdělit. Nelezme do jejich pastí. Ve spolupráci s USA můžeme dosáhnout spravedlivého a trvalého míru – za podmínek Ukrajiny,“ uvedla estonská komisařka.
Sám Volodymyr Zelenskyj protestoval proti tomu, že se jednání v Rijádu neúčastnila Ukrajina, a po Trumpových slovech v rozhovoru pro německou ARD vysvětloval: „Jsem prezidentem Ukrajiny, protože pro mě hlasovalo 73 % lidí. A dnes jsem prezidentem, protože mě většina v mé zemi podporuje. Jsem patriot, stejně jako lidé bránící naši zemi.“ A dodal, že Rusko se jej chce zbavit, naštěstí na rozdíl od začátku války prý ne fyzicky, ale jenom politicky.
V USA Sean Savett z někdejší Bidenovy administrativy poznamenal, že Trump nejspíš spolkl ruskou propagandu. A senátor Roger Wicker přidal, že „Putin je válečný zločinec a měl by být ve vězení po zbytek svého života, pokud ne popraven“.
Přesto jsou Trumpova slova něčím, co mění západní přístup k válce. A to bude výzva především pro českou vládu, která do podpory Ukrajiny investovala prakticky veškerý svůj politický kapitál.
„Konflikt může skončit jenom tak, že agresor bude poražen, že my všichni uděláme, co můžeme, pro to, aby Ukrajina v tomto obranném boji byla úspěšná,“ říkal český premiér Petr Fiala ještě vloni v květnu.
Porážku agresora někteří dováděli podobně jako senátor Wicker i do trestněprávní roviny, památný je v tomto směru výrok lidoveckého poslance Jana Bartoška, že „Putin už se z Ruska podívá tak maximálně do Haagu“.
„Už tisíc dní brání stateční Ukrajinci svou zemi před ruskou krutostí. Statisíce lidí přišly o život nebo utrpěly zranění, miliony lidí přišly o svůj domov a tisíce ukrajinských dětí byly uneseny do Ruska. Nesmíme polevit v naší pomoci těm, kteří bojují i za naši svobodu a bezpečí,“ psal na podzim na sociálních sítích odbor strategické komunikace.
A v Česku také pokračuje trestní stíhání Martiny Bednářové za „ospravedlňování genocidia“ v souvislosti s jejími výroky o ukrajinské válce ve školní třídě.
Její již pravomocné osvobození nedávno po dovolání nejvyššího státního zástupce zrušil Nejvyšší soud, zaznívala v jednom ze stěžejních důkazů, posudku PhDr. Jana Šíra z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, slova o „poškozování, diskreditaci a delegitimizaci Ukrajiny i jejích kroků činěných v rámci výkonu přirozeného práva na sebeobranu, mimo jiné i cestou svalování viny za vzniklou situaci na oběť agrese“.
Úvahy o příčinách ukrajinské války tedy v České republice v posledních třech letech byly akceptovány i jako důvod trestní represe.
Nejvyšší státní zástupce hned na začátku války vydal prohlášení, ve kterém varoval před tím, aby někdo „vyjadřoval souhlas s útoky Ruské federace na Ukrajinu“ nebo je podporoval, či dokonce jen akceptoval. „Občané musejí pochopitelně rozumným způsobem zvažovat kultivovaný projev svého politického názoru,“ vysvětloval Igor Stříž v rozhovoru pro Novinky.cz.
Nyní se zdá, že realita poválečného uspořádání bude poněkud jiná, než Fialova vláda tři roky veřejnosti předestírala.
„Vláda Petra Fialy je v extrémně složité situaci. Od samého začátku se rozhodla hrát s jedinou kartou a tou byla Ukrajina,“ poznamenává pro ParlamentníListy.cz komentátorka Karolína Stonjeková. Přístup byl podle ní problematický od počátku.
„Zahraniční politika státu se má dělat racionálně, pragmaticky a realisticky. Nemá se stavět na morálním kýči a jakémsi mytickém souboji andělů s démony – což je pozůstatek devadesátkové havlovské politiky, která už je sice dávno passé, ale stále u nás přivádí některé politiky a novináře do blažené extáze,“ obává se.
Druhý problém pak vidí v tom, že už od počátku konfliktu na Ukrajině bylo jasné, že se nerozhodne na bojišti, ale u jednacího stolu. „A stejně tak bylo jasné, že válka neskončí fatálním zadupáním Ruska do země a územní celistvostí Ukrajiny, ale že bude muset dojít ke kompromisům na obou stranách. Realistická zahraniční politika by s tím počítala. Naše zahraniční politika nikoli,“ krčí rameny.
Připomíná, že vláda se celou dobu tvářila, že aktuálně realizovaný scénář nikdy nemůže nastat. „Tím se vláda pochopitelně dostala do slepé uličky. Ovšem stále platí, že se tam dostala sama,“ dodává.
Ještě větší výzvou ale podle ní bude billboardový slogan koalice SPOLU, že patříme na Západ. „Jsem moc zvědavá, jak bude najednou vysvětlovat, že Amerika už na ten Západ nepatří, protože s Ruskem dojednala něco, co bylo sice od začátku jasné, že dojedná, ale co se Fialovi nelíbí,“ je zvědavá.
Premiér Petr Fiala vystoupení Donalda Trumpa zatím nekomentoval. Jeho posledním příspěvkem k debatě o Ukrajině je debata s mládeží nad pivem, kde vysvětluje: „Je iluzí si myslet, že žijeme ve světě, kde všichni chtějí mír. Žijeme ve světě, kde roli hraje síla a schopnost ji použít.“
Evropští politici mezitím řeší společný postoj k ukrajinské budoucnosti. Na jednáních organizovaných prezidentem Macronem měl padnout návrh i na sestavení evropských jednotek, které by přímo zasáhly do dění na Ukrajině. Odmítl to však německý kancléř i polský premiér.
I tento Donald Trump na tiskovce v Mar-a-Lago zmínil. Pokud Evropané po skončení války pošlou na Ukrajinu mírové sbory, bude prý jedině pro: „Pokud to chtějí udělat, bude to skvělé, jsem pro,“ řekl prezident USA.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 9 čtenářů)
Bylo správné, že jsme podporovali Ukrajinu?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Vosáhlo
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
rusošvábek
