„Připomínky k úspornému balíčku jsme ještě nezveřejnili. Obecně jsme rádi, že se vláda rozhýbala, je to balíček antiinflační, což je důležité, který je šetřící, je to snaha změnit ten trend,“ uvedl dosluhující prezident Hospodářské komory.

„Já stále říkám, abychom v této zemi nebláznili úplně, naše zadluženost i deficity veřejných financí, i když se zhoršily, tak ve srovnání ve vztahu k HDP nebo počtu obyvatel, nejsou zdaleka tak katastrofální jako v některých jiných zemí západní Evropy,“ dodal Dlouhý v pořadu Interview ČT24.

„Co je problém, je právě ta rychlost, jak se to zhoršilo od předcovidové doby, to se musí zastavit, trend se musí zpomalit nebo otočit, musíme zajistit, aby měl stát do budoucna větší příjmy třeba i z hospodářského růstu. Z tohoto hlediska, my říkáme – dobře, nelíbí se nám zvýšení daně z příjmu právnických osob, ale ta dvě procenta jsme ochotni spolknout.

Nelíbí se nám, a to hodně, všechny ty úvahy, že by se zvýšil základ pro odvody OSVČ. Je sice pravda, že OSVČ mají ten základ nižší, a pak někdy trpí i starší lidé s nižšími důchody. Ale na druhé straně, uvědomme si, že oproti zaměstnanci nemůže většina podnikatelů zavřít v létě, když jsou dovolené, musí jít i nemocní někdy pracovat, protože firma musí jet. OSVČ prostě mají určité výhody a nevýhody.

Nelíbilo se nám, jak se hodně sahalo na zaměstnanecké benefity. Rozumíme různým připomínkám různých asociací, např. Unie vydavatelů, co když někdo bude vydávat časopis každý den? Bude to časopis, nebo noviny?“ podotkl.

„Bude tam celá řada připomínek dalších. Celkově si myslím, že musíme pochopit, i podnikatelé musí pochopit, že takhle to dál nejde, něco se udělat muselo, je tam celá řada dílčích věcí, které se musí napravit, a od toho je to připomínkové řízení,“ řekl Dlouhý.

Bylo podle Dlouhého připomínkové řízení zkrácené na pět pracovních dnů dostatečně dlouhé? Podle jeho slov byly připomínky „tak nějak“ už jasné poté, co vláda úsporný balíček představila.

„Bylo to 11. května, kdy vláda ten balíček, pravda na chaotické tiskové konferenci prezentovala, všichni jsme od té doby zhruba věděli, o co jde. Teď je na vládě, na parlamentu, aby dokázaly ty kritické připomínky k těm jednotlivým oblastem rychle zapracovat a během léta aby z toho byl skutečný konsolidační úsporný balíček,“ komentoval tento první krok.

„Že na to bude spousta lidí nadávat, to je jasné. Vláda to musí vyhodnotit, od toho je to vláda, má svou odpovědnost a lidé ji podle toho budou hodnotit, a podle toho ji příště budou, nebo nebudou volit,“ odvětil na dotaz, zda se neobává, že kvůli početným připomínkám pak vládní konsolidační balíček sotva sníží schodek státního rozpočtu v příštím roce o 94,1 miliardy korun. Dopad na rozpočty v letech 2024 a 2025 pak má být 147,5 miliard.

„A od toho je tu i parlament, kde já se obávám i něčeho trošku jiného, a to tzv. parlamentní lidové tvořivosti v druhých čteních. Víme, jak to je, jak pak přicházejí jednotlivé a ne zcela koordinované návrhy. Myslím si, že když o nebude těch 94, tak někde mezi 80 až 90 miliardami by se ta úspora měla udržet,“ poznamenal Dlouhý.

„Takže není to o tom, jestli to teď rychle uspoříme, nebo to rozložíme na tři, čtyři roky. Jde o to, aby toto opatření byl jeden z prvních kroků dlouhodobější hospodářsko-politické strategie,“ zdůraznil.

„My jsme řekli – něco za něco, když hovořím z pozice Hospodářské komory. Myslím, že já jsem ze všech těch představitelů různých komor, svazů, asociací a nevím koho všeho, momentálně nejjemnější vůči vládě. Ale říkám „něco za něco“. Nejde teď jen začít spořit, udělat to jednorázově nebo rozložit úspory na několik let. Musíme opravdu nastartovat rychlejší hospodářský růst a dostat se z dluhových tlaků tím, že budeme generovat větší přidanou hodnotu, a tedy i větší výběr daní.

To historicky ukazuje, že země po druhé světové válce, když byly zadlužené, tak ten tzv. hospodářský zázrak 50. a 60. let dostal z obrovské zadluženosti země jako jsou Británie, Francie, Itálie a dokonce i Řecko, které bylo před 10, 12 lety příkladem úplného bankrotu,“ zmínil prezident Hospodářské komory. ČR.