Ještě před jednáním zastupitelstva, které Novotnému jeho plán v úterý večer schválilo, obdržel starosta městské části dopis iniciativy NE základnám. Pacifistické hnutí starostu zdvořile upozornilo, že řada vojáků z armády generála Vlasova byla rekrutována do granátnické divize SS, konkrétně „29. Waffen Grenadierdivision der SS“. Pokud nebudou schopni doložit, že tomu tak nebylo, bude dle upozornění iniciativy „vámi zvažovaná výstavba pomníku zároveň pomníkem příslušníkům SS a přímo pohrdáním oběťmi, životy, položenými při porážce německého nacismu v roce 1945“.

Zástupce iniciativy Václav Novotný požádal svého jmenovce z radnice, aby se stanoviskem NE základnám seznámil všechny hlasující zastupitele. Místo toho se mu od starosty dostalo odpovědi, že se nejspíš spletl.

„My tu zvažujeme zbudování pomníku padlým vojákům ROA při pražském povstání,“ objasnil starosta Pavel Novotný své myšlenkové pochody. Pieta se bude vztahovat na všechny padlé vojáky ROA. „Včetně vyvražďovačů mateřských školek, vesmírných stvůr a tak dále,“ napsal starosta Řeporyjí.

Nacistická minulost těchto vojsk, jak ujistil, bude při jednání připomenuta. Stejně jako to, že „řada podivínů a stolních, pardon prostě společností“ s pomníkem nesouhlasí. Iniciativě NE základnám ale rovnou vzkázal, že ji na jednání zmiňovat vůbec nemíní. „Popravdě především pro vaši nepodstatnost,“ uzavřel své psaní.

Zatím není známo, jak se starosta vyjádřil k jinému protestnímu dopisu, který mu přišel. Odesílatelem totiž byl Český svaz bojovníků za svobodu, mezi mnohými „oblíbená“ instituce vedená plukovníkem Jaroslavem Vodičkou. Tento dopis psal okresní výbor Svazu z Hradce Králové.

Ten cítil za povinnost připomenout, že připomínané „vojenské těleso“ bylo vytvořeno za účelem podpory třetí říše a zvrácení vývoje, směřujícího k osvobození Evropy od nacismu. Následně mělo být hlavním tvůrcem „nového Ruska“ bez bolševiků.

„Byli specializováni na vyhledávání, boj a likvidaci partyzánů, příslušníků odboje, komunistů, židů…Tedy pomoci Německu potlačit všechny možné odchylky jejich zvrácené ideologie,“ připomínají bojovníci za svobodu roli armády generála Vlasova. Mnozí z nich navíc jednoznačně přijali nacistickou ideologii.

Na konci války, když už Německo a jeho armáda byli v rozkladu, se někdejší příšlušníci Rudé armády rozhodli zběhnout podruhé a tentokrát pomohli Pražskému povstání. To však Svaz odmítá považovat za hrdinství.

„Proč Pavel Novotný nevybuduje pomník tisícům českých odbojářů bojujících na barikádách? Proč nenechá vystavět pomník československým železničářům, kteří hrdinně nastavovali životy při podporování protinacistických aktivit. Proč nevybuduje pomník zavražděným příslušníkům tuzemského odboje, jejich hrdinným rodinám nebo kupříkladu pražským židům, které nacisté vyhladili v plynových komorách? Proč nezrealizuje pomník příslušníkům Rudé armády, kteří daleko od domova srdnatě nasazovali životy a po tisících umírali tady v Čechách za naši svobodu?“ ptají se v dopise.

Jak dodávají, při osvobozování Československa padlo 144 tisíc vojáků Rudé armády a 33 tisíc vojáků z jejich spojenecké armády rumunské. Vojáků armády generála Vlasova padlo přibližně 350, což je sice více, než bylo padlých Američanů (180), ale zásadní podíl na vítězství je opravdu jinde. Bez desítek tisíc padlých Sovětů, Rumunů a Čechoslováků by se dnes jeho Řeporyje psaly stále Rübstich. Nehledě na starostu Novotného, který by byl dle rasových zákonů v lepším případě odsunut kamsi za Ural.

Novotného iniciativa přichází podle nich v době, kdy je zpochybňováno vítězství nad nacismem, a dokonce se objevují tendence znovu oslavovat Konráda Henleina či K. H. Franka. „Jisté české politické subjekty podporované a živené sudetoněmeckým landsmanšaftem připravují půdu pro převzetí věcí movitých i nemovitých znovu německými rodinami, které byly a pravděpodobně dnes stále jsou tvůrci a pokračovateli neonacistické ideologie,“ varují dále a připomínají nedávný rozsudek soudu, který vrátil rozsáhlé majetky kolaborantskému rodu Walderode.

Svaz bojovníků za svobodu svolává všechny skutečné Čechy a odpůrce nacismu, aby se „znovu postavili plíživému zlu a neokoloniálním pařátům říšské orlice“.