„Je zcela nepochybné, že pravděpodobnost úspěšného dokončení útoku se v případě aktivní a včasné obrany, byť vedené nikoli ze strany profesionálních bezpečnostních složek státu, relativně významně snižuje,“ dodalo ministerstvo. Jakákoli možnost legální obrany, která snižuje možnost dosažení cílů útočníka, je podle vnitra žádoucí z hlediska ochrany základních práv a svobod.

K loňskému 1. prosinci bylo podle ministerstva vnitra v Česku 300 115 držitelů zbrojních průkazů. Z toho téměř 241 000 mělo průkaz skupiny E k ochraně života, zdraví nebo majetku. Registrováno bylo 798 424 zbraní všech kategorií, z toho 357 338 samonabíjecích pistolí, pušek nebo revolverů. Navrhovaná úprava má za cíl v daných případech využít tyto zbraně.

„Návrh ústavního zákona nemá za cíl zakotvit držení zbraní a střeliva jako základní právo po vzoru například druhého dodatku Ústavy Spojených států amerických,“ upozornilo vnitro. Navrhované právo by mělo být jen jednou z možností a mělo by se vztahovat pouze na české občany a české území, nikoli na občany dalších zemí EU, kteří pobývají v ČR.

Bližší podmínky by měla stanovit navazující novela o zbraních, která by podle vnitra měla přinést vyšší nároky na majitele střelných zbraní. Podle ministerstva by například museli absolvovat pravidelné povinné střelby. Novela by měla také garantovat vyšší úroveň znalostí a připravenosti držitelů zbraní v oblasti zajišťování bezpečnosti.