Statistikova analýza je založena na modelu ekologické inference a porovnává tyto volby s předchozími. Autor sám varuje, že vzhledem k tomu, že se jedná o statistický model, výsledky jsou přibližné.

Shrnutí analýzy sám přiložil na Facebooku. Jeho závěr je jednoduchý: Voliči ODS a KDU-ČSL z roku 2017 přišli skoro všichni, většina voličů ANO a SPD naopak ke krajským volbám nešla. Jako příklad dává Škop Jihočeský kraj. „Zde v parlamentních volbách 2017 ANO dostalo přes 90 000 hlasů a ODS necelých 40 000 hlasů. V současných krajských volbách 2020 obě strany dostaly zhruba 35 000 hlasů, uvádí statistik a přidává další zajímavou informaci: „Obě strany si udržely zhruba 15 000–20 000 svých voličů z 2017 a zbytek hlasů získaly od ostatních stran (ODS např. od TOP 09, ANO od KSČM, atd.) a od lidí, co v 2017 nevolili.“ Od obou stran dle modelu odešlo 10 tisíc lidí.

Co však o volebním výsledku rozhodlo, byli dle Škopa nevoliči. Z těch, kdo v parlamentních volbách hodili hlas ODS, v krajských volbách v Jihočeském kraji nepřišlo přibližně taktéž 10 tisíc. U hnutí ANO krajské volby nezajímaly 50–60 tisíc jeho voličů.

Statistik zpracoval souhrn, kolik voličů stran z roku 2017 přišlo ke krajským volbám:

Jak je z tohoto modelu vidět, krajské volby ve většině nezajímají voliče SPD a u vládních stran (včetně vládu tolerující KSČM) je zájem o krajské volby přinejlepším poloviční, ale spíše horší. Ani voliči Pirátů nejsou dle modelu na krajské volby žhaví, vzhledem k tomu, že je 40 % vynechalo. Naopak voliči ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STANu byli v těchto volbách buď velmi disciplinovaní, nebo velmi namotivovaní.

Kromě parlamentních voleb srovnával Škop i s prezidentskými volbami. Není asi překvapivé, že voliči Miloše Zemana ve volbách většinou vybírali ANO, ČSSD nebo KSČM. Nicméně, k volbám jich prý přišlo pouze 40 %. Drahošovci brali krajské volby mnohem vážněji a dle modelu jich dorazilo 70 %. Statistik zpracoval i sympatie podle prvního kola prezidentského klání:

Pokud jde o srovnání současných a předcházejících krajských voleb, dle Škopa voliči ČSSD a KSČM, kteří nezůstali stranám věrni, volili buď hnutí ANO, nebo zůstali doma. „Někde se to projevilo více (např. Jihomoravský nebo Moravskoslezský kraj) a někde méně (např. Pardubický nebo Vysočina),“ dodává.

Závěr? „Krajské volby nejvíce ovlivnilo to, kteří lidé přišli volit. Přesuny mezi stranami jsou některé už znatelné (ale hlavně mezi 2016 a 2020, už méně 2017 a 2020), ale dopad na příští parlamentní volby 2021 tam zatím není nijak velký. Mnozí voliči Babiše, ČSSD nebo KSČM z 2017 k těmto krajským volbám prostě nepřišli. A ani SPD na tom není nijak špatně,“ říká statistik a demograf Michal Škop.