Nacionalistická strana Švédští demokraté je v centru zájmu švédské společnosti od roku 2015, kdy v 9,5milionovém Švédsku požádalo o azyl 163.000 lidí, což byl z hlediska Evropy největší počet v poměru na jednoho obyvatele. Od té doby je téma migrace hlavním hybatelem politických debat. 

V posledních letech totiž tradiční voliči sociální demokracie hlasují pro Švédské demokraty, protiimigrační a euroskeptickou stranu, jež brojí proti zavedeným elitám. „Myslím si, že místní lidé chtějí změnu. Chtějí, aby společnost byla jako dříve,“ říká předseda místní organizace Švédských demokratů Mats Larsson.

Před volbami všechny hlavní politické strany uvedly, že se Švédskými demokraty nebudou spolupracovat. Jestliže ale tuto stranu podpoří kolem 20 procent voličů, nedokáže středolevý ani středopravý blok vytvořit většinovou vládu a dají se očekávat vleklá povolební jednání.

Mnoho Švedů šokoval vzestup Švédských demokratů, mezi jejichž zakládajícími členy byli lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa. Pod mladým vůdcem Jimmiem Akessonem ale strana zmírnila svou rétoriku, vyloučila své nejradikálnější členy a symbolicky změnila své logo z hořící pochodně, podobné znaku ultrapravicové Britské národní strany, ve vlídnou květinu podléšky ve švédských národních barvách.

Akessonova politika, která kromě razantních protiimigračních opatření zahrnuje i požadavek referenda o pokračování švédského členství v Evropské unii, oslovuje podle agentury AFP především mladé voliče a ty, které zklamala sociální demokracie, jakož i lidi z venkovských oblastí, kde jsou uzavírány průmyslové závody, školy i školky.

Mnozí švédští voliči maji pocit, že je stát zanedbává na úkor statisíců nově příchozích žadatelů o azyl. Poukazují přitom například na dlouhé čekací doby ve zdravotnictví. „Tyto nové sociální propasti musí být řešeny, aby zůstalo Švédsko jednotné. Pokud to dokážeme, extremismus nemá šanci,“ řekl AFP Göran Persson, který působil ve funkci premiéra v letech 1996 až 2006.

Vítězem klání se pravděpodobně stanou opět sociální demokraté, kteří v zemi vyhráli prakticky všechny volby za posledních sto let. Letos ale Švédská sociálnědemokratická dělnická strana zřejmě dosáhne vůbec nejhoršího výsledku, v průzkumech veřejného mínění se její podpora pohybuje kolem čtyřiadvaceti procent. Na třetím místě by měla skončit konzervativní Umírněná koaliční strana, která získává kolem osmnácti procent hlasů.

Vláda sociálnědemokratického premiéra Stefana Löfvena po roce 2015 výrazně zpřísnila azylové podmínky a proud běženců mířících do země tak zpomalila. Nyní však Švédsko čelí problému integrace migrantů dopouštějících se zločinností. Tato situace posiluje, stejně jako je tomu v Itálii, Francii či Německu, podporu krajně pravicových stran na úkor těch, které politice tradičně dominovaly. „Švédsko se připojuje ke zbytku Evropy,“ uvedl bývalý premiér z Umírněné koaliční strany Carl Bildt s tím, že mýtus švédského modelu sociálního státu se rozplývá.