Svůj projev zahájila Ursula von der Leyenová oslavou akceschopnosti EU, která je podle ní stále operativnější.

„Před patnácti lety nám ve finanční krizi trvalo léta, než jsme našli společné řešení. V pandemii už to byly pouze týdny. A letos, jakmile Rusko překročilo hranice Ukrajiny, byla naše odpověď okamžitá a odhodlaná. A na to můžeme být hrdí,“ vysloužila si první potlesk europoslanců.

Více ZDE

Evropa podle ní jasně ukázala, že dokáže vyvolat „vnitřní sílu“. A to bude důležité v blízké budoucnosti, kdy tuto evropskou sílu budou očekávat Evropané a evropské rodiny. A očekává to i celý svět.

„Budou nás zkoušet všichni ti, kteří chtějí využít jakéhokoliv rozkolu mezi námi. Nejde jen o válku vyvolanou Ruskem proti Ukrajině. Jde také o válku o energie, hospodářství a o naše hodnoty. Je to válka o náš životní styl, válka autokracie s demokracií. A já jsem přesvědčena, že naší solidaritou Putin prohraje, a Evropa a Ukrajina zvítězí,“ ujistila.

„Odvaha má dnes jméno Ukrajina. Má víru - víru Ukrajinců, kteří se postavili agresi,“ pokračovala po dlouhém potlesku. Vyprávěla příběh ukrajinské první dámy Oleny Zelenské, jak pozvala stovky rodičů zabitých ukrajinských dětí. „Viděli jsme první dámu, jak vedla tichý průvod otců a matek se zlomenými srdci,“ vzpomínala. Symbolem tohoto průvodu byly malé zvonečky. „A tyto zvonečky budou zvonit dále,“ ujišťovala předsedkyně Evropské komise. První dáma Ukrajiny seděla v sále a po slovech, jak obrovskou odvahu vyžadovalo postavit se Putinovi, si vysloužila dlouhý potlesk.

Ukrajina podle Leyenové ukázala, že statečnost se vyplácí. Je to podle ní naděje pro celou Evropu. A proto se německá politička v kostýmu kombinujícím modrou a žlutou barvu pokusila vyslovit v originále „sláva Ukrajině“. Evropská solidarita s Ukrajinou je podle ní od prvního dne nesporná a nerozborná.

Pak delší čas hovořila o výhodách společného obchodu Evropy s Ukrajinou, třeba připomněla, jak se v březnu během dvou týdnů podařilo připojit Ukrajinu k evropské rozvodné síti.

Evropané se dovedou přizpůsobit nové realitě

Dalším tématem, aktuálně ožehavým, byla totiž energetika. „Musíme nějak vyjít, a to je zdroj úzkosti pro podniky i domácnosti. Ale také vidíme, jak se Evropané s touto výzvou vypořádávají,“ vyzývala komisařka. A vyprávěla příběh italské továrny, kde změnili směny, aby využili levnější elektrický proud. „Rodiče tam musejí odcházet z domova, když děti ještě spí. Kvůli válce, kterou si nevybrali. A to je jeden příklad z milionu, jak se Evropané dovedou přizpůsobit nové realitě,“ ocenila.

Z těchto lidí si musíme vzít příklad všichni. Když budeme elektřinu využívat ve vhodnějších časech, ušetříme ji a ceny podle předsedkyně Evropské komise klesnou.

Evropská unie je prý připravena poskytnout „cílenou podporu“ komukoliv. Této cílené podpory EU se podle von der Leyenové dostane sklářovi s vyhaslou pecí i matce samoživitelce.

Následoval výklad, že výrobci elektřiny mají zisky, o kterých se jim nikdy ani nesnilo. „Profit je v naší ekonomice v pořádku, ale v této době je špatné mít mimořádný zisk,“ překládala simultánně Dana Hábová. Zisk je třeba „sdílet a nasměrovat“.

Evropská unie proto navrhne zastropování ceny veškeré elektřiny vyráběné z jiných než plynových zdrojů. Ursula von der Leyenová před europoslanci tvrdila, že to členským státům přinese 140 miliard euro.

Představila také třeba projekt „Next generation“, který má zaručit plynulé dodávky peněz do hospodářského růstu členských států.

Budoucnost našich dětí podle předsedkyně komise potřebuje investice do udržitelného rozvoje.

Prezentovala „fiskální pravidla, která budou odpovídat dnešním výzvám“.

Dalším tématem byly „hodnoty sociálně tržní ekonomiky“.

„Síla Evropy spočívá v každém jednom z nás. Ale musíme si uvědomit křehkost každého jednotlivce. Jestliže chceme dospět kupředu, musíme každému poskytnout ochranu,“ ujišťovala předsedkyně.

Hovořila o „síle digitálního přechodu“ a o tom jak v Evropě sladíme byznys a ekologii.

Pak předsedkyně přešla do své rodné němčiny a hovořila o problému nedostatku pracovních sil v Evropě. Stále například chybí spousta inženýrů. Proto chce EU spolupracovat na jejich vzdělávání. V tu chvíli však spojení se Štrasburkem na Kavčích Horách vypadlo a ve studiu se pustili do rozboru s analytičkou Asociace pro mezinárodní otázky Vendulou Kazlauskas.