Oděsa a pak Kyjev. Prezident Petr Pavel se dnes setkal s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským. A potvrdil, že ČR zvažuje vyslání mírových jednotek na poválečnou Ukrajinu, i to, že chce pokračovat v dodávkách zbraní. Mezitím Ukrajina zažívá další masivní ruské útoky.
Setkání prezidenta Petra Pavla s Volodymyrem Zelenským v Kyjevě komentuje bývalý generální konzul v Petrohradě a analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek jako důležité symbolické gesto. „Je to symbolická akce, nebudeme předstírat, že Česká republika patří mezi ty nejvýznamnější mocnosti, ale pravdou je, že stále zanecháváme na Ukrajině velmi dobrou stopu. Připomenul bych, že premiér Fiala byl první z té trojice evropských státníků, kteří vůbec přijeli do válčícího Kyjeva,“ řekl Votápek v Interview ČT24.
Návštěvu českého prezidenta v Kyjevě vnímá i jako přirozené pokračování jeho dlouhodobé angažovanosti v bezpečnostních otázkách. „Prezident Pavel se svojí historií – vojáka, šéfa štábu NATO – ten je na Ukrajině vždycky vítán, samozřejmě,“ dodal Votápek.
Na otázku, zda by prezident Petr Pavel měl více posilovat vztahy v rámci Visegrádské skupiny a zaměřit se například na návštěvy Budapešti či Bratislavy, Votápek odpovídá skepticky. „Jet tam určitě může, ale výsledek takové cesty… nemyslím si, že by byl nějak pozitivní. Obávám se, že zahraničněpolitické směřování Maďarska a teď bohužel i Slovenska je dáno osobními zájmy těch vládnoucích osob – premiéra Orbána, premiéra Fica a těch úzkých týmů, které jsou kolem nich. Ti na nějaké národní zájmy nebo na evropskou bezpečnost kašlou. Oni si jedou svoje kšefty a do toho jim prostě nesmí nikdo mluvit. Nevím, jestli by pan prezident byl schopen je nějak přesvědčit. Obávám se, že to nevyjde,“ míní Votápek.
Zatímco o efektivitě diplomatických gest směrem k Maďarsku a Slovensku Votápek pochybuje, v oblasti obrany má jasno – Česká republika by se podle něj měla soustředit především na vlastní bezpečnost. „Mohli bychom investovat mnohem víc do obrany. Mohli bychom mnohem rychlejším tempem nabírat nové vojáky. Myslím, že bychom se měli mnohem více snažit. A myslím, že nejsou pravdivé výroky typu, že by to armáda stejně nedokázala utratit rozumně,“ sdělil Votápek.
Podle Votápka by Česká republika a její spojenci měli méně času ztrácet snahou přesvědčovat státy, které nejsou ochotny jednat v zájmu společné bezpečnosti, a místo toho se zaměřit na konkrétní obrannou připravenost.
„Pokud se přestaneme zdržovat tím, že budeme neustále čekat na souhlas v Budapešti nebo v Bratislavě nebo od jiného váhajícího státu, a pokud si na papír dáme, kolik máme stíhaček, kolik máme tanků, kolik máme vojáků a kolik jich můžeme posadit na Ukrajinu, tak to by mohly být kroky, na které by slyšel i Kreml. Protože v generálním štábu a v Kremlu nesedí hlupáci, tam sedí zločinci, ale oni nejsou hloupí. Takže pokud by před sebou měli jasnou perspektivu takovéto eskalace, která by nakonec musela vést k jejich porážce, tak třeba budou mnohem vstřícnější k návrhům na příměří,“ vyjádřil svůj názor Votápek.
„Ukrajina je od začátku ten slabší – v tom konfliktu. Bez naší pomoci by už dávno prohrála. Pomohli jsme jí obhájit její suverenitu. Teď je otázka, kde jsou meze naší pomoci a kde jsou meze odolnosti ruského státu,“ poznamenal Votápek.
A že situace na mezinárodní scéně, zejména po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu, jasně ukazuje, že Evropa už nemůže spoléhat pouze na USA. „Při vědomí toho, kdo sedí v Bílém domě, a toho, co stačil Donald Trump napáchat za těch pár týdnů, co je ve funkci, je ten nejdůležitější závěr, který Evropa udělala, že se o svoji bezpečnost musíme postarat sami. Pokud to půjde se Spojenými státy, tak výtečně. Ale musíme být připraveni na to, že to musí jít i bez Spojených států,“ míní Votápek.
Na adresu maďarského premiéra říká: „Takové řeči od premiéra Orbána, že máme tiše sedět a vsadit na Trumpa, to je přesně to, co Evropě výrazně škodí. To nás může potom dovést do slepé uličky, do situace, kdy už to nepůjde hrát,“ domnívá se Votápek.
Votápek však zároveň vidí naději v evropském potenciálu: „Teď to ještě stále hratelné je. Evropa není připravená na konflikt – zbourali jsme si obranný průmysl, oslabili své armády. Ale pořád platí, že je nás přes 400 milionů a že jsme mnohem silnější než Rusko. Takže když se probudíme a postaráme o svou bezpečnost, tak nebudeme mít s Putinem problém,“ pravil Votápek.
„Pokud si (Donald Trump) myslí, že učiní Ameriku velkou tím, že prodá Ukrajinu Putinovi, a pokud si myslí, že zajistí spojenectví Evropy tím, že nás bude ignorovat a urážet, tak to není ta správná cesta,“ domnívá se Votápek.
Klíčem k bezpečnosti evropských států, včetně České republiky, je podle něj jednotný a odhodlaný přístup celé Evropy. „Ve sjednocené Evropě může být Česko a ostatní země bezpečné. V rozhádané Evropě, v Evropě blokované Maďarskem, to bezpečí nenajdeme,“ dodal Votápek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Souhlasíte s vytvořením koalice ochotných států, které budou připraveny jednat rychle a rozhodně, i bez souhlasu váhajících členů?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská
